Zobrazení zdroje stránky Versing-Hauptmann, Anna

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">4</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Anna</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>Versing-Hauptmann</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
2. říjen 1833
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Mainz (D)
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
8. 9. 1896
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Praha, Vinohrady (CZ)
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage>versingdva.jpg</ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc>Anna Versing-Hauptmann. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení.</ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>herečka, spisovatelka,</ee:profession>
}}<ee:perex>
Jedna z nejoceňovanějších představitelek tragických hrdinek německého divadla 2. pol. 19. stol. Pocházela z divadelní rodiny, debutovala v Olomouci, hrála v divadlech ve Frankfurtu n. M., ve dvorním divadle v Koburku, hostovala v řadě významných divadel v Evropě i v Americe. Od 1867 do 1879 byla členkou pražského Stavovského divadla. 
</ee:perex><ee:content>
Jako rok narození se uvádí též 1834. Narodila se jako Anna Maria Thekla Versingová do divadelní rodiny; otec Wilhelm Versing byl slavný barytonista a matka Auguste roz. Lauberová byla herečka. '''V.-H.''' vyrůstala v Petrohradu, kam s rodiči odcestovala jako malé dítě, později zde začala navštěvovat dívčí školu. Po deseti letech se rodina vrátila do Německa a matka začala svou třináctiletou dceru vyučovat herectví. '''V.-H.''' úspěšně debutovala v městském divadle v Olomouci, 18. 12. 1848 poprvé vystoupila v pražském Stavovském divadle. 1850–52 byla angažována v brněnském městském divadle. V Brně se seznámila s knihkupcem Alexanderem Hauptmannem, za něhož se provdala. Na přání manželovy rodiny odmítla angažmá v Hannoveru i nabídku z vídeňského Burgtheatru a stáhla se do ústraní, aby se věnovala rodinnému životu. Manželovi porodila tři děti: dceru Annu (1855–1906) a syny Alexandera (* 1859) a Johanna (* 1865). Po narození druhého dítěte přijala angažmá ve Frankfurtu nad Mohanem (1859) a pohostinsky vystupovala v řadě divadel v Německu a v Rakousku. Od 1861 byla členkou Dvorního divadla v Koburku, 1863 zde získala doživotní angažmá. Nadále hojně vystupovala pohostinsky: 1861 navštívila Lipsko a Pešť, 1862 hrála v Brně, Vídni, Lvově, Praze či Berlíně, následujícího roku zavítala mj. do Mohuče, v zimě 1864 odjela na několikaměsíční turné do Petrohradu. Nedlouho po návratu do Koburku opustila tamní angažmá a opět se vydala na cestu po evropských divadlech (1866: Vídeň, Mnichov, Štýrský Hradec, Bonn, Bern, St. Gallen, Královec). V květnu 1867 přijala nabídku divadelního ředitele R. Wirsinga vystupovat v Praze nejprve jako host, posléze vstoupila do stálého angažmá. Členkou pražského německého divadelního souboru byla až do 1879. Následně účinkovala 1879/80 v Hamburku a 1880/81 ve Vídni (Stadtheater Wien). Poté se vydala na turné po Spojených státech amerických. Po návratu do Evropy se usadila na Královských Vinohradech. Herecky již nevystupovala; působila jako učitelka na pražské konzervatoři, publikovala fejetony v deníku Prager Tagblatt. Zemřela v Praze 8. 9. 1896, pochována byla na Olšanských hřbitovech.<br/>Otec Wilhem Wersing (1811–1879) byl slavný barytonista a basista. Účinkoval v Mannheimu, Mohuči a Düsseldorfu, 1847–54 působil v Praze. Matka Auguste roz. Lauber (1810–1880) hrála v divadlech v Německu, v Praze byla v angažmá 1848–50, v Brně 1851–56. Syn Johann (* 1865) byl spisovatelem. Strýcem '''V.-H.''' byl německý skladatel, herec, zpěvák a spisovatel Albert Ellmenreich (1816–1905), jeho dcera Franziska Ellmenreich (1847–1931) byla herečka.

[[File:Versingtri.jpg|left|x450px|Anna Versing-Hauptmann. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení.]]Během své kariéry prošla '''V.-H.''' několika hereckými obory. Nejdřív vystupovala jako milovnice, později jako salónní dáma a v pozdějších letech jako hrdinná matka. Debutovala v Olomouci 1848 a krátce na to, v prosinci téhož roku, vystoupila poprvé v Praze, kde byli v angažmá oba rodiče. V Praze se '''V.-H.''' představila v roli švédské královny Christiny (T. Hell: ''Königin von sechzehn Jahren'') a jako Kätchen von Heilbronn, což jí vyneslo pracovní nabídky např. ve Vídni a v Brně. Zvolila Brno, kde se mohla uplatnit ve větších rolích a všestranněji než v habsburské metropoli. Do Brna odešla také její matka, pod jejímž vedením '''V.-H.''' dále rozvíjela svůj talent. Po několikaleté umělecké přestávce, kdy se věnovala mateřským povinnostem, přijala 1859 angažmá v městském divadle ve Frankfurtu nad Mohanem. Hrála zde ale pouze vedlejší role, hlavní hvězdou tu byla herečka F. Janauschková. Aby se '''V.-H.''' uplatnila ve větších rolích, a mohla tak navázat na svůj někdejší úspěch, vystupovala pohostinsky ve Vratislavi, Magdeburgu, Zhořelci, Berlíně, Brně, Štýrském Hradci, Praze a Pešti. V průběhu 60. let ztvárnila jedny ze svých nejslavnějších parádních rolí, v nichž plně uplatnila potenciál heroiny: Marii Stuart, Jungfrau von Orleans, Adrienne Lecouvreur, Gräfin Autreval, Deborah či Philippinu Welser. Ačkoliv byla '''V.-H.''' především tragédkou, prokázala též komediální talent, který předváděla v Shakespearových komediích, jako Schreyvogelova Donna Diana či Scribeho Herzogin Marlborough. Když 1864 vystoupila v Koburku jako Pietra v Mosenthalově stejnojmenné tragédii, ocenil jí dramatik jako nejlepší představitelku této role. V květnu 1867 se uvedla v Praze jako Madamme de Pompadour (E. Brachvogel: ''Narciss''); jako první heroina Stavovského divadla tu pak působila dvanáct let. Díky divadelnímu řediteli R. Wirsingovi a jeho zájmu o klasické drama dostala příležitost vystupovat ve velkých antických tragédiích jako Phädra (1867), Antigone (1868), Sapho (1869), Iphigenie (1870) a Medea (1871). Od začátku 70. let se postupně přehrávala do oboru hrdinských matek; poprvé ztvárnila tento typ jako Lea ve hře ''Makkabäern'' koncem 1870. O dva roky později získala '''V.-H.''' vážnou konkurentku v H. Claarové, angažované do Stavovského divadla do rolí salónních dam, které spadaly podle smlouvy do jejího repertoáru. Konflikt ohledně obsazování rolí uvrhl soubor v krizi. Rivalky se na jevišti sešly např. v Shakespearových hrách ''Coriolan'' ('''V.-H.''' jako Volumnia a H. Claar jako Valeria) nebo ''Die lustige Weiben von Windsor''. Po Velikonocích 1879 '''V.-H.''' opustila Prahu. Krátce účinkovala v Hamburku, v městském divadle ve Vídni a nakonec odjela do New Yorku, kde se představila v celkem dvaceti rolích, mj. jako Marfa (H. Laube dle F. Schillera: ''Demetrius''). Zámořským turné završila svou aktivní hereckou kariéru.<br/>'''V.-H.''' byla obdivovanou umělkyní. Kritici jako A. Klaar nebo J. Bayer oceňovali její suverénní vystupování, vznešený výraz, plný hlas a skvělé jazykové schopnosti, díky nimž se řadila k nejlepším představitelkám velkých ženských tragických hrdinek své doby. Zároveň byla vyhlášenou deklamátorkou. Nadšeného příznivce získala v osobě novináře a spisovatele L. Sacher-Masocha, v jehož představení ''Der Mann ohne Vorurtheil ''hrála titulní roli Marie Terezie. Na stránkách týdeníku Die Gartenlaube für Österreich o ní uveřejňoval Sacher-Masoch velmi lichotivé články a 1867 vydal drobnou oslavnou publikaci ''Anna Versing-Hauptmann. Ein Charakterkopf aus der Bühnenwelt.'' Kromě herectví se'''V.-H.''' prosadila i na poli literatury. Vydala básnické sbírky ''Gedichte'' (1861) a ''Jugendlieder und Lebensbilder'' (1881) a novely ''Aus meniem Frauenleben'', ''Carla Colomba'' a ''Philosophin ''(souborně 1866). Napsala divadelní hru ''Verwirrt und gelöst'' pojednávající o překonané manželské krizi profesora a jeho ženy. Hra, která měla premiéru v prosinci 1877 ve Stavovském divadle s '''V.-H.''' v hlavní ženské roli, byla zároveň její beneficí. Nezanedbatelná byla i její činnost pedagogická; '''V.-H. '''vyučovala na pražské konzervatoři a mezi její žákyně patřily mj. herečky M. Laudová-Hořicová nebo M. Pospíšilová. Postavení '''V.-H. '''jako přední pražské umělkyně odpovídalo její reputaci v kontextu německojazyčného divadla, kde platila za jednu z největších hvězd 2. pol. 19. století.
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>'''Stadtheater Brünn (Brno)'''

Leonie von Villegontier (E. Scribe: ''Frauenkampf oder Das Duell der Liebe''), Adelaide (R. Benedix: ''Liebesbrief'') – 1851; Philippine (O. Redwitz: ''Philippine Welser''), Vroni (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Der Goldbauer''), Johanna (F. Schiller: ''Die Jungfrau von Orleans''), Louise (G. Meyern: ''Prinz Eugen''), Hedwig (A. Rost: ''Ludwig der Eiserne oder Das Wundermädchen aus der Ruhl'') – 1862.

'''Pesth – Ofen, Vereingte städtische Theater (Spojená městská divadla v Pešti a Budě)'''

Adrienne (E. Scribe – E. Legouvé: ''Adrienne Lacouvreur''), Edwina Bella (A. Winterfeld: ''Ich esse bei meiner Mutter''), Denise, Müllerin (E. Schneider dle Mélesvilla: ''Die schöne Müllerin''), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: ''Donna Diana oder Stolz und Liebe''), Mirandolina (C. Blum dle C. Goldoniho: ''Mirandolina''), Philippine (O. Redwitz: ''Philippine Welser''), Deborah (S. H. Mosenthal: ''Deborah''), Helene (T. Körner: ''Zriny oder Die Bestürmung von Szigeth''), Lady Milfort (F. Schiller: ''Kabale und Liebe''), Emma Paltern, eine Witwe (S. Schlesinger: ''Mit der Feder''), Valentine Freiin von Gelden (G. Freitag: ''Die Valentine''), Julie, Capulet’s Tochter (C. A. West dle W. Shakespeara: ''Romeo und Julie''), Rosa (F. Kaiser: ''Gute Nacht, Rosa!''), Thekla (F. Schiller: ''Wallenstein’s Tod'') – 1860.

'''Stadtheater Lepzig (Lipsko)'''

Philippine (O. Redwitz: ''Philippine Welser''), Vroni (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Der Goldbauer''), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: ''Donna Diana oder Stolz und Liebe'') – 1861.

'''?, Berlin'''

Maria Stuart (F. Schiller: ''Maria Stuart'', benefice) – 1862.

'''Lemberger Theater (Lvov)'''

Maria Stuart (F. Schiller: ''Maria Stuart'') – 1862.

'''?, Mainz (Mohuč)'''

Philippine (O. Redwitz: ''Philippine Welser'', benefice) – 1863.

'''Hoftheater, Coburg-Gotha'''

Louise (G. Meyern: ''Prinz Eugen''), Vroni (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Der Goldbauer'') – 1861; Lady Milfort (F. Schiller: ''Kabale und Liebe'') – 1862; Brunhild (F. Hebbel: ''Nibelungen''), Maria Stuart (F. Schiller: ''Maria Stuart'') – 1863; Elizabeth (A. W. Schlegel dle W. Shakespeara: ''Richard der Dritte''), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: ''Donna Diana oder Stolz und Liebe''), Gräfin von Autreval (H. Olfers, dle E. Scriba: ''Frauenkampf''), Pietra (S. H. Mosenthal: ''Pietra''), ? (F. Gerstäcker: ''Salon und Circus'') – 1864.

'''Stadtheater Frankurt am Main (Frankfurt nad Mohanem)'''

Adrienne (E. Scribe – E. Legouvé: ''Adrienne Lacouvreur''), Maria Stuart (F. Schiller: ''Maria Stuart''), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: ''Donna Diana oder Stolz und Liebe''), Denise, Müllerin (E. Schneider dle Mélesvilla: ''Die schöne Müllerin'') – 1864.

'''Kaiserliches Hoftheater Sankt Petersburg (Petrohrad)'''

Eglantine (E. Mautner: ''Eglantine'') – 1864; Adrienne (E. Scribe – E. Legouvé: ''Adrienne Lacouvreur''), Mathilde (R. Benedix: ''Mathilde''), Gräfin Autreval (H. Olfers: ''Frauenkampf''), Marianne (d’Ennery – Mallian: ''Marianne: ein Weib aus dem Volke''), Emma Paltern (S. Schlesinger: ''Mit der Feder'') – 1865.

'''Hoftheater Münich (Mnichov)'''

Orsina (G. E. Lessing: ''Emilie Galotti'') – 1866.

'''Landschaftliches und Thalia Theater Graz (Štýrský Hradec)'''

Maria Stuart (F. Schiller: ''Maria Stuart''), Adrienne (E. Scribe – E. Legouvé: ''Adrienne Lacouvreur''), Johanna (F. Schiller: ''Die Jungfrau von Orleans''), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreto: ''Donna Diana oder Stolz und Liebe), ''Auguste (S. H. Mosenthal: ''Ein deutsches Dichterleben'') – 1860; Lady Macbeth (W. Shakespeare: ''Macbeth''), Judith (F. Hebbel: ''Judith''), Katharina II (G. Putlitz: ''Um die Krone''), Iphigenia (J. W. Goethe: ''Iphigenia von Tauris''), Maria Theresia (L. Sacher-Masoch: ''Der Mann ohne Vorurtheil'') – 1866; Lady Gloster (K. E. R. Bayer: ''Lady Gloster''), Philippine (O. Redwitz: ''Philippine Welser''), Katharina (W. Shakespeare: ''Widerspenstige''), Pompadour (A. E. Brachvogel: ''Narciss''), Katharina Howard (R. Gottschall: ''Katharina Howard''), Gräfin Autreval (H. Olfers dle E. Scriba: ''Frauenkampf)'', Deborah (S. H. Mosenthal: ''Deborah'') – 1867.

'''Stadttheater St. Gallen'''

Maria Theresia (L. Sacher-Masoch: ''Der Mann ohne Vorurtheil''), Iphigenia (J. W. Goethe: ''Iphigenia von Tauris''), Maria Stuart (F. Schiller: ''Maria Stuart''), Deborah (S. H. Mosenthal: ''Deborah'') – 1866.

'''Stadtheater und Wilhelmtheater Königsberg (Královec)'''

Iphigenia (J. W. Goethe: ''Iphigenia von Tauris''), Maria Stuart (F. Schiller: ''Maria Stuart''), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreto: ''Donna Diana oder Stolz und Liebe)'', Deborah (S. H. Mosenthal: ''Deborah''), Philippine Welser (O. Redwitz: ''Philippine Welser''), Gräfin Autreval (H. Olfers, dle E. Scriba: ''Frauenkampf'') – 1866.

'''Deutsches landestheater Prag (Stavovské divadlo Praha)'''

Christine, Königin von Schweden (T. Hell: ''Königin von sechzehn Jahre''n), Kätchen (H. Kleist: ''Kätchen von Heilbronn'') – 1848; Vroni (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Der Goldbauer''), Deborah (S. H. Mosenthal: ''Deborah''), Emma Paltern, eine Witwe (S. Schlesinger: ''Mit der Feder''), Donna Diana (J. Schreyvogel dle A. Moreta: ''Donna Diana oder Stolz und Liebe'') – 1862; Madamme  Pompadour (A. E. Brachvogel: ''Narciss''), Margarethe (E. Scribe: ''Die Erzählungen der Königin von Navarra''), Gräfin Autreval (H. Olfers dle E. Scriba: ''Frauenkampf''), Herzogin von Marlborough (E. Scribe: ''Ein Glas Wasser oder Ursachen und Wirkungen''), Phädra (J. Racine: ''Phädra''), Franziska von Hohenheim (H. Laube: ''Die Karlschüler''), Francoise, Schauspielerin (Fournier: ''Die Schauspielerin''), Agnes Sorel (F. Schiller: ''Jungfrau von Orleans''), Beatrice (W. Shakespeare: ''Viel Lärm um Nichts''), Hedwig (F. Schiller: ''Wilhelm Tell''), Judith (F. Hebbel: ''Judith''), Lady Sarah Waterford (H. Laube: ''Der Statthalter von Bengalen''), Henriette Dolcu (I. Görner: ''Unsere Allürten''), Baronin Octavie Randau (M. Haller: ''Das Geständnis''), Jakobäa (J. Kehlheim: ''Jakobäa von Jülich''), Josefine (L. Eckhart: ''Josefine''), Clarisse (A. Meisner: ''Reginald Armstrong''), Franziska von Hohenheim (H. Laube: ''Die Karlschülern'', Novom.), Adelheid Runeck (G. Freytag: ''Die'' ''Journalisten'', Novom.) – 1867; Gräfin Marie Hohenheim (E. Bauernfeld: ''Aus der Gesellschaft''), Valentine Freiin von Geldern (G. Freytag: ''Valentine''), Emilia Galloti (G. E. Lessing: ''Emilie Galloti''), Franziska Hainwald (R. Benedix: ''Ein Lustspiel''), Thulia (A. Lindner: ''Brutus und Collatinus''), Porzia (W. Shakespeare: ''Kaufmann von Venedig''), Rosamunde (C. Töpfer: ''Rosenmüller und Finke''), Aurora von Königsmark (R. Genée: ''Vor den Kanonen''), Die Marquise von Mèneville (E. Scribe: ''Feen-Hände''), Emilia (W. Shakespeare: ''Othello''), Margarethe von Valois (O. Devrient: ''Zwei Könige''), Lady Georgine, Witwe (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Die Waise aus Lowood''), Leonore Sanvitale (J. W. Goethe: ''Torquato Tasso''), Viola (Deinhardtstein: ''Viola, ''dle W. Shakespeara: ''Was ihr wollt''), Antigone (J. J. Donner dle Sofokla: ''Antigone''), Adelaide (H. Müller: ''Adelaide'') – 1868; Sapho (F. Grillparzer: ''Sapho''), Elmire (J. B. Molière: ''Tartüffe: oder Der Scheinheilige''), Marwood, Mellefont’s alte Geliebte (G. E. Lessing: ''Miss Sara Sampson''), Seraphine (V. Sardou: ''Seraphine / Usere Frommen''), Prinzessin Elisabeth (H. Schauffert: ''Schach dem König''!), Elisabeth (F. Schiller: ''Maria Stuart''), Armande (Molière: ''Die gelehrten Frauen''), Brunhild (F. Hebbel: ''Die Nibelungen''), Edwina Bella (A. Winterfeld: ''Ich esse bei meiner Mutter''), Sittah (G. E. Lessing: ''Nathan der Weise''), Adelheid von Waldof (J. W. Goethe: ''Götz von Berlichingen''), Fürstin Anna Maria de la Tremouille dei Orsini (?: ''Täuschung auf Täuschung''), Lady Milford (F. Schiller: ''Kabale und Liebe''), Katharine von Rosen (E. Bauernfeld: ''Bürgerlich und romantisch'', Novom.), Marguerite Gauthier (M. Ring dle A. Dumase st.: ''Die Dame mit den Camelien oder Eine neue Magdalena'', Novom.) – 1869; Iphigenie (J. W. Goethe: ''Iphigenie auf Tauris''), Julie Braun (E. Bauernfeld: ''Moderne Jugend''), Julie (O. Feuillet: ''Julie''), Ida von Felseck (Ch. Birch-Pfeiffer: ''Dorf und Stadt''), Bianca Capello (S. H. Mosenthal: ''Isabella Orsini''), Maria Theresia (A. Langer: ''Der letzte Jesuit''), Baronin (H. Meilhac – L. Halévy: ''Frou-Frou''), Léonie, Baronin d’Arglade (G. Sande: ''Marquis von Villemer'', Novom.), ? (H. Hartz: ''Liebeszauber''), Lea (O. Ludwig: ''Die Makkabäern'') – 1870; Medea (F. Grillparzer: ''Medea''), Gertrude (F. Grillparzer: ''Ein treuer Diener seines Herrn''), (F. Spielhagen: ''Hans und Grete'') Königin (A. Dumas: ''Die drei Musketiere'', benefice), Königin (C. M. Weber: ''Oberon''), Margarethe von Parma (J. W. Goethe: ''Egmont''), Porzia (''Julius Cäsar''), ? (F. Schütz: ''Kabale'') – 1871; Marfa (H. Laube dle F. Schillera: ''Demetrius'') – 1872; Thusnelda (F. Halm: ''Fechter von Ravenna''), Volumnia (W. Shakespeare: ''Coriolan''), ? (W. Shakespeare: ''Die lustigen Weiber von Windsor'') – 1873; Arria (A. Wilbrandt: ''Arria und Messalina'') – 1874; Agrippina (A. Wilbrandt: ''Nero'') – 1876.

'''Burgtheater, Wien'''

Thusnelda (F. Halm: ''Fechter von Ravenna''), Elisabeth (F. Schiller: ''Maria Stuart''), Isabella (F. Schiller: ''Braut von Messina oder Die feindlichen Brüder'') – 1868.

'''Stadttheater, Wien'''

Frau Rath (''Der Königslieutenant''), ? (C. Mallachow – O. Elsner: ''Gute Zeugnisse''), Frau Bernard (A. Müller-Guttenbrunn: ''Des Hauses Fourchambault Ende''), Cesarine (A. Delpit: ''Der Sohn Coralie´s''), Gräfin Clotilde Dürenstein (E. Arter: ''Duelle'') – 1880; Gräfin von Schwarzenfels (M. Augier: ''Goldprobe''), Emma (G. Moser: ''Der Hypochonder'') – 1881.

'''Thalia Theater, New York'''

Marfa (H. Laube dle F. Schillera: ''Demetrius'') – 1881.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Hra</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>''Verwirrt und gelöst'', StD 6. 12. 1877.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>AHMP: Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910, Cizí příslušníci, krab. 442, arch č. 195; Sbírka matrik, VIN Z3 1893–1900, fol. 163 [záznam o úmrtí].

NA Praha: Intendance českého Národního divadla 1861–1934, NAD č. 900, inv. č. 24, Smlouvy, služební požitky; Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 163, obr. 550.

WBR: sbírka rukopisů (korespondence V.-H. se nachází v těchto pozůstalostech: Carl Albert Sachse, Carl von Guaita, Constatntin Wurzbach, Ludwig August Fankl, Ludwig Eckhart), sbírka tisků (báseň V.-H. ''Dem hochverebrten Dichter Franz Grillparzer zu seinem achzigjährigen Geurtsfeste'', Prag 1871 – k oslavám 80. výročí narození F. Grillparzera).  </ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>L. Sacher-Masoch: ''Anna Versing-Hauptmann. Ein Charakterkopf aus der Bühnenwelt'', Wien 1867 ● ''Der Humorist'' (Wien) 26. 7., 6. 8. 1851; ''Deutscher Bühnen-Almanach'', Berlin 1861, s. 232–234; […] Berlin 1868, s. 248; […] Berlin 1868, s. 129; ''Fremden-Blatt ''(Wien) 6. 5. 1861; 19. 5. 1863, 28. 2. 1865 (Liedertafel), 17. 5. 1871; ''Illustrirte Zeitung'' 2. 11. 1861 (článek včetně portrétní kresby); ''Wiener Theater-Chronik'' 24. 12. 1863 (strýc R. Ellmenreich), 16. 6., 27. 10 1864, 3. 2. 1871; ''Neues Fremden-Blatt'' (Wien) 28. 12. 1866 (první cesta do New Yorku), 4. 6. 1867; ''Die Gartenlaube für Österreich'' (Wien) 21. 1., L. Sacher-Masoch: Gastspiel der Frau Versing-Hauptmann in Graz, ''Die Gartenlaube für Österreich'' (Wien) 27. 5., 3. 6. 1867; ''Prager Abendblatt'' 8. 5. 1867, 9. 11. 1868; 27. 2., 21. 7. 1869, 26. 4. 1871, 10. 1. 1873; ''Blätter für Musik, Theater und Kunst'' (Wien) 29. 5. 1868; ''Prager Tagblatt ''8. 12. 1877 (hra Verwirrt und gelösst ve StD), 6. 3. 1879 (odchod z angažmá), 21. 10. 1880, 4. 10. 1881 (ohlasy na představení v New Yorku); ''Neue Freie Presse'' (Wien) 5. 11. 1881; Teuber III 360 (životopis Wilhelma Versinga), 398 (debut v Praze), 508, 515, 526, 585, 599–600, 604–607, 610, 616, 624, 628, 629, 632, 700, 703, 725–726, 741, 747, 764 ● úmrtí a nekrology: ''Prager Tagblatt'' 9. 9. 1896; ''Die Presse ''(Wien, Brno) 9. 9. 1896; ''Mährisches Tagblatt'' (Olomouc) 10. 9. 1896; ''Grazer Tagblatt'' 11. 9. 1896; ''Neuer Theater Almanach für das Jahr 1897'', Berlin 1897, s. 182–183; A. J. Weltner: Biographisches Jahrbuch und deutscher Nekrolog I, Berlin 1897, s. 344–345 ● ''Prager Tagblatt'' 16. 3. 1906 (úmrtí dcery); M. Kobelt-Groch: ''Judith macht Geschichte. Zur Rezeption einer mythischen Gestalt vom 16. bis 19. Jahrhubndert'', München 2005, s. 154–156.

Brümmer, DB, Eisenberg, Flüggen, Wurzbach</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>2. říjen 1833</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Mainz (D)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>8. 9. 1896</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha, Vinohrady (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Versing</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Anna Maria Thekla</ee:names_firstname>
</ee:names></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2018{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Martina Borovičková]]{{break}}</ee:author>

<ee:category>[[Category:Německá činohra v českých zemích v 19. století]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>

<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>