Zobrazení zdroje stránky Prox, Karel

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">4</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Karel</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>Prox</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
8. 9. 1897
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Turnov (CZ)
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 3. 5. 1927
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Mladá Boleslav (CZ)
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>režisér, </ee:profession>
}}<ee:perex>
První ostravský režisér, který nevzešel z řad herců; výrazně ovlivnil dramaturgický i inscenační profil tamní činohry, přestože své plány a záměry nemohl v podmínkách mladého ostravského divadla plně realizovat. Rovněž předčasná smrt mu nedovolila umělecky vyzrát a vytvořit plně průkazná díla. 
</ee:perex><ee:content>
Narodil se v rodině úředníka české severní dráhy. Studoval reálku a obchodní akademii v Mladé Boleslavi, vydával časopis Úsvit a působil ve studentském spolku Šmilovský, kde se poprvé projevil jako dramaturg. 1915 debutoval literárně, drobné prózy a črty zprvu uveřejňoval pod pseudonymem Karel Telich. Studium na pražské technice přerušil odvod na frontu; sloužil v Soči, odkud se vrátil s podlomeným zdravím. 1918−22 vysokoškolská studia dokončil. Patřil mezi zakládající členy pražského Uměleckého svazu Devětsilu (1920) a připravil první recitační matiné z veršů J. Seiferta, V. Vančury, A. Hoffmeistera a K. Vaňka. V březnu 1920 založil spolu s V. Zimou volné sdružení amatérů Malá scéna v Mladé Boleslavi (dramatický odbor Klubu přátel umění), složené z bývalých členů spolku Šmilovský. '''P.''' formuloval umělecký program této scény a režíroval zahajovací představení v městském divadle – Molièrova ''Tartuffa''. V inscenacích hostovali umělci z pražského amatérského Sdružení českých akademiků Volné jeviště (V. Očásek, Z. Chodorová, J. Škoda, S. Neumannová, R. Princ aj.), kde '''P.''' také působil. Režisérské zkušenosti sbíral u J. Bora ve Švandově divadle, jehož prostřednictvím získával základní poznatky o divadle a byl ovlivňován symbolismem a expresionismem. 1923/24 byl angažován jako režisér u divadelní společnosti ředitele J. Burdy. Od sezony 1924/25 jej přijal ředitel F. Uhlíř do Národního divadla moravskoslezského v Moravské Ostravě, kde se '''P.''' stal prvním režisérem činohry, který nevzešel z hereckých kruhů. Mladík s vysokými uměleckými ambicemi a s progresivními názory, orientovaný na moderní divadlo se stal výraznou osobností souboru. Pravidelně přispíval do regionálních periodik (Ostravský deník, Moravskoslezský deník) a zejména do časopisu Divadlo moravskoslezské, a to i v době, kdy už nebyl členem divadla. V Ostravě se také oženil a narodila se mu dcera. Na přelomu 1925/26 byl členem komise, jež vedla divadlo v mezidobí bez ředitele. Po nastolení nového ředitele M. Nového '''P.''' pro neshody ohledně dramaturgie odešel zpět do Mladé Boleslavi. Těžká nemoc ledvin mu již neumožnila ani chystanou pohostinskou režii v pražském Národním divadle. Zemřel v nedožitých třiceti letech. Pohřební obřad se konal 5. května 1927 v chrámu sv. Havla v Praze, ostatky byly zpopelněny v krematoriu na Olšanských hřbitovech.  

'''P.''' uplatňoval principy moderní režie; již při spolupráci s Malou scénou i Burdovou společností se snažil se o nový jevištní projev. Byl ovlivněn hlavně expresionismem. Jeho režie byla stylově čistá, k inscenacím přistupoval s tvořivým přístupem, fantazií a nápaditostí. Zdůrazňoval improvizovaný charakter herectví. Měl smysl pro symboliku, rád pracoval se zkratkou, náznakem a básnickou metaforou. Také v ostravském působení se snažil ovlivnit dramaturgickou i inscenační praxi. Hledal svůj styl, usiloval proniknout k podstatě inscenačního problému a docílit rovnováhu mezi myšlenkovým a citovým vyjádřením. Připravované hry detailně analyzoval, rozkrýval širší souvislosti, a především nabádal diváka k přemýšlení. Jeho inscenace měly osobitý a výrazný tvar, byly naplněny vnitřním temperamentem a živou divadelností. Využíval divadelních prostředků k zachycení nálady, budování napětí a věnoval se intenzivně práci se světly. Jevištní postavy stylizoval do individualizovaných typů uplatňujících životní zkušenost. Vrcholnou '''P. '''kreací v Ostravě byl Čechovův ''Višňový sad'', kritikou vysoce hodnocený po stránce režijní, celkového vyznění inscenace i jednotlivých hereckých výkonů. K dalším výrazným ostravským inscenacím patřil Labichův ''Slaměný klobouk'', Shakespearův ''Mackbeth'' nebo Pirandellova hra''Šest postav hledá autora''.
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Režie</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>'''Malá scéna v Mladé Boleslavi'''

Molière: ''Tartuffe'' (i Burdova spol. 1924), V. Dyk: ''Veliký mág'', J. Hilbert: ''Vina'' − 1920; J. a K. Čapkové: ''Lásky hra osudná'' (i Volné jeviště), A. de Musset: ''Marianniny rozmary'', K. Čapek: ''R. U. R.'', G. Büchner: ''Leonce a Lena'' − 1921; N. V. Gogol: ''Ženitba'', Molière: ''Ošálený manžel'', E. Rostand: ''Romantikové'', J. a K. Čapkové: ''Ze života hmyzu'' (i Burdova spol. 1924), W. Shakespeare: ''Večer tříkrálový'' − 1922; O. Wilde: ''Na čem'' ''záleží'', K. Čapek: ''Loupežník'' − 1923.

'''Burdova společnost'''

V. Dyk: ''Zmoudření dona Quijota'', O. Schäfer: ''Pes a kočka'' − 1923; A. de Musset: ''Se srdcem divno hrát'', W. Shakespeare: ''Jak se vám líbí'' − 1924.

'''Národní divadlo moravskoslezské v Moravské Ostravě'''

G. d’Annunzio: ''Gioconda'', J. Žuk: ''Boží bojovnice (Tělo a krev)'', E. Labiche: ''Slaměný klobouk'', G. B. Shaw: ''Svatá Jana ''− 1924; A. P. Čechov: ''Višňový sad'', J. Romains: ''Knock'', Molière: ''Létající lékař'' (i výprava), W. Shakespeare: ''Macbeth'', O. Wilde: ''Na čem'' ''záleží'', J. Kvapil: ''Princezna Pampeliška'', W. Archer: ''Zelená bohyně'', M. Gorkij: ''Na dně'' − 1925; E. O’Neill: ''Farma pod jilmy'', J. Vrchlický, h. Z. Fibich: ''Smír Tantalův'', L. Pirandello: ''Šest postav hledá autora'', G. B. Shaw: ''Pygmalion'', W. Shakespeare: ''Zkrocení zlé ženy'' − 1926.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Teatralia</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>[Pravidelné příspěvky k inscenacím], ''Divadlo moravskoslezské ''6−8, 1924−27.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>SOA Zámrsk: sbírka matrik, 6859 matrika narozených Turnov 1897–1906, s. 16.

SOA Mladá Boleslav: K. P. – osobní fond (1912−1927).

Archiv NDM: K. P. − životopis, (online, cit. 6. 8. 2017), URL: http://www.ndm.cz/cz/osoba/4946-prox-karel.html.

Databáze českého amatérského divadla: Soubory: Malá scéna, dramatický odbor Klubu přátel umění, (online, cit. 6. 8. 2017), URL: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor_amp_id=580</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Nesign.: Malá scéna, ''Jeviště'' 3, 1922, s. 367−368; V. k.: Malá scéna v Mladé Boleslavi, tamtéž, s. 415−416; Dr. V. M. [Martínek], ''Moravskoslezský deník'' 19. 10. 1924 [Slaměný klobouk]; 2. 12. 1924 [Svatá Jana]; 29. 1. 1925 [Višňový sad]; 4. 3. 1925 [Knock a Létající lékař]; 30. 4. 1925 [Makbeth]; 24. 5. 1925 [Na čem záleží]; 20. 9. 1925 [Zelená bohyně]; 10. 11. 1925 [Na dně]; 13. 1. 1926 [Farma pod jilmy]; 24. 1. 1926 [Smír Tantalův]; 11. 2. 1926 [Šest postav hledá autora]; 28. 4. 1926 [Pygmalion]; 4. 5. 1926 [Zkrocení zlé ženy]; K. P. mrtev, ''Duch času'' 5. 5. 1927; V. Zima: K. P. a jeho Malá scéna, in ''Boleslavsko'', Mladá Boleslav 1947, s. 407−408 + Vzpomínáme K. P., ''Divadelní zápisník'' 2, 1947, s. 178−181; J. Burda: ''Aby se nezapomnělo'', Praha 1958, s. 190−192, 228, 240, 251; E. Sýkorová-Čápová − M. Weimann: ''60 let'' ''Státního divadla v Ostravě'', Ostrava 1980, s. 96−97, 159−161; M. Zbavitel: ''Jiří Myron'', Ostrava 1980, s. 42, 49, 55−61, 65, 177, 178 + ''Osm hereckých portrétů. Herci staré gardy ostravské činohry'', Ostrava 1985, s. 11, 79, 80, 82, 97−98, 119, 141 + Jeden z avantgardy, ''Moravskoslezský den'' 10. 9. 1997; ''Almanach Národního divadla moravskoslezského 1919−1999'', Ostrava 1999, s. 37; J. Tomášková: ''Divadelní režisér K. P. (1897−1927''), dipl. práce, FF UP Olomouc 2011.

Biografický slovník Slezska, Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>8. 9. 1897</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Turnov (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from> 3. 5. 1927</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Mladá Boleslav (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names/></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2017{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Sylva Pracná]]{{break}}</ee:author>

<ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>

<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>