Zobrazení zdroje stránky Rýdl, Antonín

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">4</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Antonín</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>Rýdl</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
10. 1. 1885
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Merklín (Plzeň-jih, CZ)
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 3. 3. 1960
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Praha (CZ)
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>herec, režisér, </ee:profession>
}}<ee:perex>
V mládí získal zkušenosti u kočovných divadelních společností, které následně zúročil zejména v Národním divadle moravskoslezském a v Realistickém divadle v Praze. Byl realistickým hercem, umně uplatňujícím jemnou gestikulaci a řeč těla. Postavám propůjčoval lidský rozměr, hlubokou citovost a přesvědčivost. Ve 20. a 30. letech také režíroval. 
</ee:perex><ee:content>
Druhorozený syn řezníka a nájemce hospody v Merklíně, křtěn Antonín František Riedl. Rodina se brzy přestěhovala do Chudenic u Klatov. R. vystudoval šest tříd reálky v Plzni a již za studií hrával ochotnické divadlo. V únoru 1905 se v Humpolci připojil ke kočovné divadelní společnosti F. Šípka. Další léta strávil u společností J. Tuttra (1906−07), V. J. Suka (1907−08), J. Blažka (1908−11). Krátce byl členem Městského divadla v Plzni (1911−12), kam byl v závěru ředitelské éra V. Budila angažován pro role mladistvých milovníků. Když mu nový ředitel K. Veverka neobnovil smlouvu, nastoupil k divadelní společnosti R. Morávka (1912−14). Za první světové války byl odvelen na italskou frontu, kde byl 1916 raněn a dosloužil u zásobování. Po návratu působil od 1919 v nově ustaveném Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. V červnu 1922 se oženil s herečkou Marií Lierovou (1884–1971) z divadelní rodiny (dcera K. Liera), v sezoně 1922/23 manželé odešli do Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde R. působil jako herec a režisér v činohře. Následující sezonu byli v angažmá v pražském divadle Komedia, poté přijali nabídku F. Uhlíře, ředitele Národního divadla moravskoslezského, a vrátili se zpět do Moravské Ostravy. Zde R. působil do začátku sezony 1936/37, kdy se dal penzionovat. Během nacistické okupace byl v invalidním důchodu a po uzavření divadel žil s manželkou v Chudenicích. Po osvobození se stal členem pražského Realistického divadla, kde se setkal s řadou osobností z ostravského divadla (režisér a ředitel J. Škoda, režisér K. Palouš, několik herců). U příležitosti svých sedmdesátin byl jmenován zasloužilým umělcem (1955). Do důchodu odešel k 1. lednu 1958. Po jeho smrti byla urna uložena na Olšanských hřbitovech, po smrti manželky Marie R. (1971) byly urny vsazeny do rodinné hrobky v Chudenicích. V tamním Muzeu J. Dobrovského jsou uloženy busty obou manželů.  

Herecké zkušenosti R. sbíral u kočovných společností; již u ředitele R. Morávka hrával často charakterní role. Uplatňoval analytickou metodu herectví a postavy se snažil podávat s bezprostřední přirozeností a autenticitou. Zprvu kladl důraz na výraz a mimiku, postupně směřoval k civilnějšímu a jednoduššímu projevu. Využíval jemné gestikulace, řeči těla, přízvuku, rozlišné intonace a tvárné modulace hlasu. V druhé polovině 20. let se mu dařily tragikomické realistické studie postav (Smerďakov v Bratrech Karamazových F. M. Dostojevského). Vyzrálé herectví mu umožnilo nacházet a sdělovat lidský rozměr ztvárňovaných postav (Starý Pištora v Langerově veselohře Obrácení Ferdyše Pištory, jejíž inscenaci i režíroval). U veseloherních rolí upřednostňoval jemný humor před drsnou komikou, oplýval lehkým ironizujícím nadhledem. Za dvanáctiletého poválečného pražského angažmá završil svou hereckou dráhu v postavách starých mužů obdařených celoživotními zkušenostmi a rozvahou. Hrál je prostě, s citem a porozuměním. Ve své beznadějnosti a tragické osamělosti umocněné bezútěšným stářím, ale vytvářené s laskavým pochopením, moudrostí, nebo naopak s kritickým odstupem, působily životně a jímavě.

Režírovat začal již u divadelních společností a pokračoval i v ostravském divadle, kde k řadě inscenací navrhl také výtvarné řešení scény. Byl režisérem, který ctil autorův text. Jeho inscenace měly promyšlený režijní záměr. Dbal na souhru, měl cit pro rytmus představení a dokázal s využitím technických jevištních prostředků působivě vygradovat situace, které podpořil promyšlenou mizanscénou. Účinnosti a živosti dosahoval poskytnutím dostatečného prostoru pro hereckou akci; všechny složky vedl k celkovému vyznění inscenace. Od konce 20. let se soustředil na hereckou tvorbu.    

Spolupracoval s ostravským rozhlasem, kde vytvářel vlastní pořady, režijně se podílel na úspěšném cyklu Vojkovičtí a přespolní ze života českých venkovských židů podle humorných povídek V. Rakouse Modche a Rézi.

Ztvárnil též několik menších filmových rolí (Tři kamarádi, 1947; Racek má zpoždění, 1950; Z mého života, 1955; Nezlob, Kristino, 1956; Bomba, 1957); větší role se mu dostalo ve filmu Divá Bára (1949), kde ztvárnil otce hlavní hrdinky obecního pastýře Jakuba.
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>'''Divadelní společnost Roberta Morávka'''

Josef Jindřich Flachsmann (O. Ernst: ''Flachsmann vychovatel''), Schigolch (F. Wedekind: ''Lulu'') − 1914.

'''Národní divadlo moravskoslezské v Moravské Ostravě'''

Francek (A. a V. Mrštíkové: ''Maryša''), Plukovník Pickering (G. B. Shaw: ''Pygmalion''), Patera (L. Stroupežnický: ''Na valdštejnské šachtě''), Baron (A. de Musset: ''Se srdcem divno hrát''), Bečvář (F. X. Svoboda: ''Poslední muž'') − 1919; Petr Ivanovič Bobčinský (N. V. Gogol: ''Revizor''), Profesor (K. Čapek: ''Loupežník'', i 1928), Kníže Tugomír (A. Jirásek: ''Gero''), Zajíček (A. Jirásek: ''Lucerna''), Hrabě de Giray (A. Dumas ml.: ''Dáma s kaméliemi'') − 1920; Megret (E. Bozděch: ''Baron Goertz''), Robot Radius (K. Čapek: ''R. U. R.'') − 1921; Karel Heřman (R. Jesenská: ''Devátá louka''), Inkvizitor J. Lemaitre (G. B. Shaw: ''Svatá Jana'') − 1924; Pastor Samuel Gardner (G. B. Shaw: ''Živnost paní Warrenové''), Gremio (W. Shakespeare: ''Zkrocení zlé ženy''), Smerďakov (F. M. Dostojevskij, dram. J. Copeau – J. Croué: ''Bratři Karamazovi'') – 1926; Androkles (G. B. Shaw: ''Androkles a lev''), La Flèche (Molière: ''Lakomec'') – 1927; Kdoulička (W. Shakespeare: ''Sen noci svatojanské'') – 1928; Starý Pištora (F. Langer: ''Obrácení Ferdyše Pištory'') – 1929; Schünzl (L. Fodor: ''Chudá jako kostelní myš''), Theodotus, Starý hudebník (G. B. Shaw: ''Caesar a Kleopatra'') – 1930; Josef Habršperk (L. Stroupežnický: ''Naši furianti'') − 1931; Ondřej Zmrzlík (W. Shakespeare: ''Večer tříkrálový''), Dědeček Kajlík (B. Viková-Kunětická: ''Přítěž'') − 1932; Štěpánek (F. Werfel: ''Království boží v Čechách''), Pohořalský (V. K. Klicpera: ''Divotvorný klobouk''), Lysák (F. Langer: ''Andělé mezi námi'') – 1933; Žid Šiveles (J. K. Tyl: ''Fidlovačka'') − 1934; Fouques (G. A. de Cailavet – R. de Flers – É. Rey: ''Rozkošná příhoda'') − 1936.

'''Realistické divadlo v Praze'''

(Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého 1953−91)

Drobeček (F. V. Jeřábek: ''Služebník svého pána''), František (Molière: ''Don Juan''), Candy (J. Steinbeck: ''O myších a lidech'') − 1945; Bardolf (W. Shakespeare: ''Veselé paničky windsorské''), Dr. Bradley (G. S. Kaufman − M. Hart: ''Přišel na večeři''), Starý farmář (E. O’Neill: ''Farma pod jilmy'') − 1946; Marko Marić (P. Petrović: ''Osudný liják''), Kessler (K. M. Simonov: ''Ruská otázka'') − 1947; Řehoř (A. Fredro: ''Dámy a husaři'') − 1948; Jagodin (M. Gorkij: ''Nepřátelé''), Aleš Vřešťovský z Risenburka (A. Jirásek: ''Jan Roháč''), Sila Jerofejič Groznov (A. N. Ostrovskij: ''Pravda je hezká, ale štěstí je lepší'') −1949; Vodník Ivan (A. Jirásek: ''Lucerna'') − 1950; Abdulin (N. V. Gogol: ''Revizor'') − 1951; Karp (A. N. Ostrovskij: ''Les'') − 1953; Starší muž (K. M. Simonov: ''Dobré jméno'') − 1954; Páter Blažej (J. K. Tyl: ''Jan Hus'') − 1955; Materna (F. Pavlíček: ''Chtěl bych se vrátit''), Vojtěch (M. Stehlík: ''Mordová rokle'') − 1956; Samuel (S. O’Casey: ''Rudé'' ''růže pro mne'') − 1957.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Režie</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>'''Národní divadlo moravskoslezské v Moravské Ostravě'''

F. Sokol-Tůma: ''Pasekáři'' (i scéna) − 1920; V. K. Klicpera: ''Žižkův meč'' (i scéna), E. Bozděch: ''Baron Goertz'' − 1921; I. Olbracht: ''Pátý akt'' (i scéna) − 1922; J. H. Manners: ''Peg mého srdce'' (i scéna), R. Jesenská: ''Devátá louka'' − 1924; I. Vojnović: ''Smrt matky Jugovičů'', H. H. Davies: ''Zdravá nemocná'' (i scéna), G. Hauptmann: ''Potopený zvon'' (i scéna), V. Sardou: ''Madame Sans-Gêne'' (i scéna), F. Langer: ''Periferie'', J. Hilbert: ''Druhý břeh'' (i scéna), K. Čapek: ''R. U. R.'' − 1925; G. B. Shaw: ''Živnost paní'' ''Warrenové'' (i scéna), A. Jirásek: ''Lucerna'' (i scéna) − 1926; F. Langer: ''Obrácení Ferdyše Pištory'', J. M. Barrie: ''Maminka'' (i scéna) – 1929; F. X. Svoboda: ''Poslední muž'' (i scéna), I. Herrmann, dram. R. Pohorská: ''Kondelík a Vejvara'' (i scéna), B. Viková-Kunětická: ''Přítěž'' (i scéna) − 1932; O. Scheinpflugová: ''Madla z cihelny'' (i scéna), M. Příleská: ''I člověk spravedlivý'' (i scéna) − 1934.

'''Slovenské národné divadlo v Bratislavě'''

P. Petrović: ''Liják'', F. X. Svoboda: ''Čekanky'' − 1922.

'''Komedia'''

J. Mahen: ''Ulička odvahy'' − 1923.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Teatralia</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Alexandr Kantor mrtev, ''Duch času'' 8. 9. 1929; Podpůrný fond zaměstnanců při Národním divadle moravsko-slezském, ''Národní divadlo moravskoslezské v Moravské Ostravě 1919−1920, ''Moravská Ostrava 1929, s. 114''−''116; Jak jsem zapíral svoje povolání, ''Almanach Národního divadla moravskoslezského v Moravské stravě 1932'', Moravská Ostrava 1932, s. 9.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>SOA Plzeň: Matrika narozených římskokatolické fary Merklín, sv. 41, 1875−1894, s. 173−174, (online, cit. 17. 7. 2017), URL: http://www.portafontium.eu/iipimage/30065684/merklin-41_0890-n?x=-32_amp_y=206_amp_w=1193_amp_h=426.

Archiv NDM: Soupis rolí, (online, cit. 17. 7. 2017), URL: http://www.ndm.cz/cz/osoba/2189-rydl-antonin.html.

DÚ – ViS: Tvorba osobností, (online, cit. 17. 7. 2017), URL: http://vis.idu.cz/Persons.aspx.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Dr. V. M. [Martínek], ''Moravskoslezský deník'' 27. 9. 1919 [Patera, Na valdštejnské šachtě]; 2. 12. 1924 [Inkvizitor J. Lemaitre, Svatá Jana]; 9. 4. 1925 [Potopený zvon, režie]; 12. 5. 1925 [Periferie, režie]; 24. 2. 1926 [Pasekáři, režie]; 16. 9. 1926 [Smerďakov, Bratři Karamazovi]; 31. 8. 1927 [Androkles, Androkles a lev]; 25. 11. 1928 [Profesor, Loupežník]; 12. 5. 1929 [Obrácení Ferdyše Pištory]; 10. 11. 1932 [Přítěž, režie]; 3. 9. 1930 [Schünzl, Chudá jako kostelní myš]; -j-: A. R. šedesátníkem, ''Národní politika'' 10. 1. 1945; -bs- [B. Slavík]: A. R. 45 let hercem, ''Lidová demokracie'' 2. 2. 1950; J. Škoda: A. R., ''Divadlo'' 1, 1950, s. 192; J. Burda: ''Aby se nezapomnělo'', Praha 1958, s. 98, 215, 411, 540; A. Urbanová: R. pětasedmdesátka, ''Divadelní noviny'' 3, 1959/60, č. 12, s. 7; J. Májová: Táta R., tamtéž, č. 18, s. 6; -rý- [M. Rusinský]: Nedožitých devadesáti let..., ''Ostravský kulturní zpravodaj'' 18, 1975, č. 1, s. 14; E. Sýkorová-Čápová − M. Weimann: ''60 let'' ''Státního divadla v Ostravě'', Ostrava 1980, s. 96, 98−99, 101−102; M. Zbavitel: ''Jiří Myron'', Ostrava 1980, s. 60, 67, 81, 179 + ''Osm hereckých portrétů. Herci staré gardy ostravské činohry'', Ostrava 1985, s. 45, 47, 49, 69, 70−89 + Dvě životní jubilea A. R., ''Scéna'' 10, 1985, č. 3, s. 2; ''Almanach Národního divadla moravskoslezského 1919−1999'', Ostrava 1999, s. 37; A. R. in Česko-Slovenská filmová databáze, (online, cit. 17. 7. 2017), URL: https://www.csfd.cz/tvurce/31923-antonin-rydl/.

Biografický slovník Slezska; EDS; Fikejz − Film II</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>10. 1. 1885</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Merklín (Plzeň-jih, CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from> 3. 3. 1960</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Riedl</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Antonín František</ee:names_firstname>
</ee:names></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2017{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Sylva Pracná]]{{break}}</ee:author>

<ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>

<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>