Zobrazení zdroje stránky Schüttky, Franz Josef

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Franz Josef</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>Schüttky</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
30. 7. 1817
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Chrastava
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
9. 6. 1893
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Stuttgart, Německo
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>zpěvák</ee:profession>
}}<ee:perex>

</ee:perex><ee:content>
Psán též Schütky. Otec zpěvaček Fernandy S. (1845–1889) a Amélie Schmautz-S. (nar. kolem 1866). První hudební školení získal jako sopranista na kůru v rodném městě u místního varhaníka. Po otcově boku hrál ochotnické divadlo. Učil se sochařství, pak tkalcovskému řemeslu. Od 1837 studoval na pražské konzervatoři ve třídě prof. G. B. Gordigianiho. 1840 byl propuštěn s vysvědčením několik týdnů před absolutoriem, aby mohl nastoupit angažmá basisty ve Stavovském divadle v Linci, kde se uvedl jako Belisar (Donizetti: ''Belisar''), Tristan d’Accunha (Spohr: ''Jessonda'') a Kaspar (Weber: ''Der Freischütz''). 12. 5. 1842 hostoval v Praze v italském provedení Mozartovy opery ''Don Giovanni'', které nastudovala konzervatoř (Masetto a Komtur), a vystoupil na dalších třech večerech ve StD ve svých starších rolích. Byl přijat za člena souboru a setrval v něm do 1844. Účastnil se společenského života, mj. v salonu hraběte F. Thuna (má karikaturu v dnes nezvěstném albu, v němž malíř E. Seibert 1847 zobrazil hosty Thunových uměleckých večerů v zimě 1842/43). 1844–46 působil v německém souboru ve Lvově. Přes Vídeň (mj. Carltheater 1849), Salcburk (zde jako barytonista a režisér opery 1849) a Hamburk (Stadttheater, 1849–54) se dostal do Stuttgartu, kde vytrval v aktivitě až do své smrti, od 1864 též ve funkci režiséra opery. Vyučoval zde na konzervatoři (1868–72), komponoval církevní a vokální díla a překládal operní libreta (např. 1863 Salieriho operu ''Tarare ''z italštiny do němčiny)''. ''1858 hostoval na jubilejní slavnosti pražské konzervatoře a 1864 ve StD.

Byl dobře vyškoleným basbarytonistou statného, imponujícího zjevu. Jeho doménou byly hrdinské charaktery, ale uplatnil se všestranně. Na začátku své dráhy v Praze se obtížně prosazoval vedle basistů K. Strakatého a E. Kunze a musel převzít nejen řadu epizodních činoherních rolí, ale i níže položené tenorové úlohy (Eoban Hesse, Lortzing: ''Hans Sachs''). 1842 vystoupil i v české opeře (Poustevník, Weber: ''Střelec kouzelník'', Masetto, Mozart: ''Don Juan'')''. ''Jeho vytížení sice postupně rostlo, konkurence však mohla být jedním z důvodů jeho časného odchodu. Ve Lvově působil se sopranistkou z pražské konzervatoře Annou von Riesen a získával publikum pro divadlo, jehož celkové poměry byly značně neurovnané (1844: Lucas von Beaumanoir, Marschner: ''Der Templer und die Jüdin'', j. h., 1845: Ivo, Balfe: ''Die vier Haimonskinder'', Kaspar, Weber: ''Der Freischütz''). Ve Stuttgartu se stal nástupcem J. K. Píška v úctyhodném množství barytonových i basových rolí v pozdně romantických a novoromantických operách. Vedle Meyerbeera a Wagnera zpíval i soudobá díla, mj. premiéry oper svého pražského spolužáka z konzervatoře J. J. Aberta. Ukázky ze stuttgartského repertoáru předvedl při hostování v Praze 1864, kdy zaujal sugestivní démoničností jako zatím nejvýraznější pražský Mefisto (Gounod: ''Faust und Margarethe'') a překvapivě zvládl hlasově i herecky hybnou roli Rossiniho Figara (''Der Barbier von Sevilla''). Svůj mohutný, průrazný hlas, který pronikl i zvukovou masou velkého orchestru, si udržel do stáří.
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Ve StD a v Novém divadle v Růžové ulici v Praze: '''1842: '''Alfonso, později Oloferno Vitellozzo (Donizetti: ''Lucrezia Borgia''), Lord Ashton (Donizetti: ''Lucia von Lammermoor''), Gaveston (Boieldieu: ''Die weisse Frau''), Marcell (Meyerbeer: ''Die Ghibellinen in Pisa ''[''Die Hugenotten''], vše j. h. i v angažmá), Matteo (Auber: ''Fra Diavolo''), Masetto (něm. i čes., Mozart: ''Don Juan''), Radní Eoban Hesse (Lortzing: ''Hans Sachs''), Gottlieb Taubenherz (Nestroy–Ad. Müller: ''Die verhängnissvolle Faschingsnacht''), Papageno (Mozart: ''Die Zauberflöte''), Hortensio, hofmistr (Donizetti: ''Marie, die Regimentstochter''), Kníže Ottokar (Weber: ''Der Freischütz''); '''1843: '''Rocco (Beethoven: ''Fidelio''), Carlo (Mozart: ''Così'' ''fan tutte''), Skyt (Gluck: ''Iphigenie in Tauris''), Manfred, hrabě ze Syrakus (Mercadante: ''Bianca und Claisa''), Černý rytíř (Marschner: ''Der Templer und die Jüdin''), Lysander (Isouard: ''Joconde oder Die Abenteuer''), General Lefort (Lortzing: ''Zar und Zimmermann''), Pedro Lopez (Spohr: ''Jessonda''), Osburg, kastelán (Bellini: ''Die Unbekannte''), Otkar, kníže bulharský (Donizetti: ''Belisar''), Basilio (ital., Rossini: ''Il Barbiere di Siviglia''), Alberto, majordomus (Meyerbeer: ''Robert der Teufel''), Capulet (Bellini: ''Die Montecchi und die Capuletti''), Girot, hostinský (Hérold: ''Zweikampf''), Huayna Capak, Inka z Peru (F. X. Huber–Winter: ''Das unterbrochene Opferfest''); '''1844: '''Prefekt (Donizetti: ''Linda von Chamounix''), Gessler (Rossini: ''Wilhelm Tell''), Bartolo (Mozart: ''Die Hochzeit des Figaro''), Manfredi, vévoda z Ferrary (Auber: ''Die Ballnacht''), Mluvčí (Mozart: ''Die Zauberflöte''), Ali, kapitán korzárů (Rossini: ''Die Italienerin in Algier''). – Hostování '''1846: '''Tell (Rossini: ''Wilhelm Tell''), Lovec (Kreutzer: ''Nachtlager in Granada''), Figaro (Rossini: ''Der Barbier von Sevilla''), Mephisto (Gounod: ''Faust und Margarethe''), Alfonso (Donizetti: ''Lucretia Borgia''), Belisar (Donizetti: ''Belisar''). • Ve Stuttgartu (výběr): '''1853: '''St. Bris (Meyerbeer: ''Die Hugenotten'', j. h.); '''1854: '''Pizzaro (Beethoven: ''Fidelio''), Zacharias (Meyerbeer: ''Der Prophet''), Don Juan (Mozart: ''Don Juan''), Plumket (Flotow: ''Martha''), Kaspar (Weber: ''Der Freischütz''), Alfonso (Donizetti: ''Lucrezia Borgia''), Peter Michailow (Meyerbeer: ''Der Nordstern''); '''1859: '''Hoël (Meyerbeer: ''Dinorah''); '''1861: '''Mephisto (Gounod: ''Gretchen ''[Faust]); '''1862: '''Lothario (Thomas: ''Mignon''); '''1866: '''Balbazes (Abert: ''Astorga'', prem.); '''1873: '''Gaddo (Abert: ''König Enzio''); '''1878: '''Monfort (Abert: ''Ekkehard'',prem.); '''1885: '''Wotan (Wagner: ''Die Walküre''); '''1887: '''Beckmesser (Wagner: ''Die Meistersinger von Nürnberg'').</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Cedule StD 1842–44, 1864, NMd. • ''Almanach für Freunde der Schauspielkunst ''[Berlin] 4, 1840 až 17, 1853; ''Allgemeine Theaterzeitung ''[Wien] 34, 1841, s. 308; 35, 1842, s. 832, 1066; 38, 1845, s. 1200; 39, 1846, s. 40, 124, 483; ''Deutscher Bühnen-Almanach ''[Berlin] 18, 1854 až 43, 1879, zvl. s. 128–130; E. Meliš: Nynější stav hudby v Čechách vůbec a v Praze zvlášť, ''Lumír ''7, 1857, s. 1239; F. Brendel: Die 50jährige Stiftungsfeier des Prager Conservatoriums, ''Neue Zeitschrift für Musik ''49, 1858, červen až prosinec, s. 31, 42; ''Bohemia ''24. a 27. 7., 1., 3., 6., 8. a 13. 8. 1864; Theateralmanach [Prag], auf das Jahr 1865,s. 28–29; ''Dalibor ''1, 1879, s. 97; Teuber III, s. 265; J. R. Kronbauer: Kniha karikatur z uměleckých dýchánků u hraběte Frant. Thuna v Praze v zimě 1842–1843, ''Máj ''3, 1905, s. 363–364; R. Kraus: ''Das Stuttgarter Hoftheater von den ältesten Zeiten bis zur Gegenwart'', Stuttgart 1908; Kittl: Opera StD 1824–62; H. Abert: ''Johann Joseph Abert'', Bad Neustadt/Saale 1983; Got: Lvov. • Eisenberg; Kosch; ČHS; Kutsch 1997; ÖBL.</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>30. 7. 1817</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Chrastava</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>9. 6. 1893</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Stuttgart, Německo</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Schütky</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
</ee:names></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 478–479{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Adolf Scherl]]{{break}}</ee:author>

<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>

<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>