Zobrazení zdroje stránky Roubalová, Gabriela

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Gabriela</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>Roubalová</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym>Gabriela Boema</ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
14. 9. 1843
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Radnice u Plzně
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
16. 3. 1922
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Melbourne, Austrálie
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>zpěvačka</ee:profession>
}}<ee:perex>

</ee:perex><ee:content>
Provd. Steffani, vystupovala též jako Gabriela Boema. Dcera fürstenberského sládka. Vyrostla v Nižboru u Berouna. Početná rodina se stýkala s předními osobnostmi pražského společenského života, včetně herečky O. Sklenářové-Malé a B. Smetany, v jehož ústavu sestra '''R. '''Marie po 1866 vyučovala hře na klavír. První školení získala '''R. '''v Nižboru od učitele L. Tolmana. 1862 začala s podporou Fürstenbergů studovat zpěv v Praze u F. Pivody. Mezi ní a Pivodou vznikl osobní vztah, který vyvrcholil v září 1864 Pivodovou žádostí o její ruku. Rodina, která počítala s dceřinou mezinárodní pěveckou kariérou, nedala svolení, a dlouhodobé matčino úsilí zabránit možnému sňatku ovlivnilo celou uměleckou dráhu '''R.'''

V červnu 1864 ji Pivoda představil italskému impresáriovi B. Merellimu s myšlenkou na pozdější uplatnění na italském jevišti. 10. 2. 1865 debutovala '''R. '''v PD jako Leonora (Verdi: ''Troubadour'') a vystoupila v několika dalších rolích, zpravidla jen jednou nebo dvakrát. 16. 5. 1865, ještě před premiérou Smetanovy ''Prodané nevěsty'', přednesla na koncertě Umělecké Besedy se zpěvákem Klimešem dvě dueta z této opery. 1865 ukončila studium u Pivody a 1866 odešla do Milána, kde jí patrně Merelli zprostředkoval školení u ředitele konzervatoře L. Rossiho. Získala smlouvu na sezonu 1866/67 v místním Teatro Carcano a vystoupila 10. 11. 1866 pod pseudonymem Gabriela Boema (Julia, Spontini: ''La Vestale''). 1867/68 působila v Teatro Grande v Brescii. 1868/69 byla primadonou společnosti Opera italiana (řed. Merelli?), která hrála v zimě v Charkově a v dubnu 1869 uspořádala v Moskvě několik italsko-slovanských koncertů. Na podzim 1869 uvažovala o návratu do Prahy a jednala s vedením PD, k dohodě však nedošlo. V červnu 1870 v Praze pouze hostovala v záskoku za onemocnělou sopranistku (Markéta, Gounod: ''Faust a Markéta'', Leonora, Verdi: ''Troubadour''). Vzbudila nevoli, protože zpívala italsky, což v dopise publiku v ''Národních listech ''29. 6. 1870 omlouvala krátkostí času na přípravu. 1869/70 vystupovala v italském divadle ve Rijece a poté s různými operními společnostmi v Itálii. Několikrát koncertovala v zámoří (1874, 1876, 1878 Indie, Jáva, Filipiny, Čína, Japonsko). 1876 se v Miláně provdala za divadelního ředitele (původně houslistu) R. Steffaniho (1834–1923). 1881 vystupovala v Austrálii a v New Yorku. 1884 hostovala v ND a byla vřele přijata publikem. Kritiky (s výjimkou Jindř. Böhma v ''Divadelních listech'') však byly k případnému angažmá odmítavé s poukazem na její věk. Po finančním krachu manžela se 1901 stala profesorkou zpěvu na univerzitě v Melbourne, kde ve skromných podmínkách žila do roku 1922, v posledních letech téměř slepá.

Referáty o debutu v PD poukazovaly na drobné nedostatky (např. na špatnou sluchovou orientaci v ansámblech), vcelku však byly příznivé. Smetana v ''Národních listech ''jí přiznal krásný soprán ušlechtilého zvuku a značného objemu, dosti vyrovnaný ve všech registrech, což připsal dobrému vedení v Pivodově škole. Při dalších vystoupeních se poukazovalo na její hereckou nevyzrálost (Eurydika, Gluck: ''Orfeus a Eurydika'', Gabriela, Kreutzer: ''Nocleh v Granadě''). Ani ohlasy italského debutu 1866 v tisku nebyly průkazné, což bylo patrně ovlivněno i průměrnou pověstí divadla. Až usilovným studiem a rozvíjením svých dispozic se '''R. '''propracovala k úspěchům. Na rozdíl od většiny českých zpěváků, kteří mířili na německá nebo rakouská jeviště, dovedla do praktických důsledků studijní zásady Pivodovy školy a zaměřila se na italské scény. Jistou dobu trvalo, než se prosadila; v tamní tvrdé konkurenci rozhodovalo vedle pěveckých kvalit též finanční zajištění, společenské styky a agentážní zázemí, jež '''R. '''zpočátku postrádala. Z Prahy odcházela v době, kdy vznikala konfliktní situace mezi tzv. Pivodovým a Smetanovým křídlem hudebního života, a její uplatnění v PD za Smetanova vedení bylo sotva možné. Skupině kolem Smetany se jevila jako představitelka „překonané“ italské operní školy, k níž se hlásila repertoárem, italštinou a rovněž požadavkem suverénního postavení zpěváka v opeře. V Pivodově táboře postupně vznikl mýtus o pěvecké hvězdě vyhnané nepřejícím prostředím do zahraničí. Nedostatek zpráv i záměrné falešné informace zkreslily reálný obraz její kariéry, jež ve všech etapách není dosud zcela osvětlena.
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>V PD a ND: '''1865: '''Leonora (Verdi: ''Troubadour''), Eliška (Bellini: ''Náměsíčná''), Gabriela (Kreutzer: ''Nocleh v Granadě''), Leonora (Flotow: ''Alessandro Stradella''); '''1866: '''Agáta (Weber: ''Střelec kouzelník''), Pamina (Mozart: ''Kouzelná flétna''), Eurydika a Mílek (Gluck: ''Orfeus a Eurydika'', vše PD); '''1870: '''Markéta (Gounod: ''Faust a Markéta''), Markéta z Valois (Meyerbeer: ''Hugenoti'', vše ital. v Novoměstském divadle); '''1884: '''Amelie (ital., Verdi: ''Maškarní ples''), Selika (ital., Meyerbeer: ''Afričanka'', vše ND). • V zahraničí: Teatro Carcano Milán '''1866/67: '''Julia (Spontini: ''La Vestale''), Amelia (Verdi: ''Un ballo in maschera''), Elaisa (Mercadante: ''Il giuramento''), Elvira (Verdi: ''Ernani''). – Teatro Grande Brescia '''1867/68: '''Inez (Donizetti: ''La Favorita''), role ? (Errico Petrella: ''Celinda''), role ? (Virgil Marchi: ''Il cantore di Venezia''). – '''1868: '''Divadlo v Cinisi (Palermo): Amelia (Verdi: ''Un ballo in maschera''), Leonora (Verdi: ''Il trovatore''). – Charkov '''1868/69: '''Lucrezia Contarini (Verdi: ''I due foscari''), Elvira (Verdi: ''Ernani''), Amelia (Verdi: ''Un ballo in maschera''), Luisa Miller (Verdi: ''Luisa Miller''), Rosina (Rossini: ''Il barbiere di Siviglia''), Maria (Donizetti: ''La fille du régiment''), Norma (Bellini: ''Norma''), Markéta (Gounod: ''Faust''). – Rijeka '''1870: '''Lady Macbeth (Verdi: ''Macbeth''). – Padova '''1873: '''nezn. role (Verdi: ''Luisa Miller''). – Florencie '''1877: '''Jone (E. Petrella: ''Jone'').</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Korespondence G. R. s F. Pivodou a kopiáře korespondence F. Pivody v ČMH. • ''Národní listy ''17. 12. 1864 [plán. debut]; 21. 3. a 27. 8. 1865 [jedn. o angažmá]; 1. 12. 1866 [sml. Milán]; 6., 25. a 29. 6. 1870 [host. v PD]; 3. 4., 5. a 21. 8. 1874; 1. až 11. 11. 1884 [host. v ND]; ''Dalibor ''8, 1869, s. 13, 106, 170 [Charkov]; ''Dalibor ''1, 1873, s. 86; 6, 1884, s. 405, 416; ''Česká Thalia ''4, 1870, s. 92; ''Hudební a divadelní věstník ''1, 1877/78, s. 5–6 [biografie]; ''Divadelní listy ''5, 1884, s. 217; Bartoš: PD opera; M. Očadlík: Smetanův nepřítel, ''Lidové noviny ''24. 11. 1940; L. Novák: ''O těch, kteří odešli ''[1940]; V. H. Jarka: ''Kritické dílo Bedřicha Smetany'', ''1858–1865'', 1948, s. 157, 161, 438–441; V. Horák: ''František Pivoda, pěvecký pedagog'', Brno 1970, zvl. s. 29–30; K. H. Sklenář: ''Mládí G. R. a umělecké počátky v Itálii'', 1980. • Srb-Debrnov; Otto; ČHS [v doplňcích ve sv. II].</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>14. 9. 1843</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Radnice u Plzně</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>16. 3. 1922</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Melbourne, Austrálie</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Steffani</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
</ee:names></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 450–452{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Pavel Petráněk]]{{break}}</ee:author>

<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>

<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>