Zobrazení zdroje stránky Genée, Richard

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Richard</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>Genée</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
7. 2. 1823
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Gdaňsk, Polsko [Danzig, Prusko]
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
15. 6. 1895
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Baden u Vídně, Rakousko
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>kapelník, skladatel, libretista, překladatel,</ee:profession>
}}<ee:perex>

</ee:perex><ee:content>
<div>
Pocházel z divadelnické rodiny; otec Johann Friedrich (1795–1856) byl členem německé operní společnosti v Paříži, později ředitelem městského divadla v Gdaňsku. Bratr Rudolf (1824 Berlín–1914 Berlín) začal jako zpěvák a stal se dramatickým autorem a divadelním historikem; napsal několik libret a založil Mozartovu společnost v Berlíně. Sestra Otilie (1834 Dráždany–1911 Eberswalde), herečka, hostovala 1859 ve StD Praze, 1864–84 byla ředitelkou německé scény v San Francisku.

'''G. '''krátce studoval medicínu a pak hudbu v Berlíně a jeho kompozice byly veřejně uváděny od 1856. 1862 měla v Berlíně premiéru jeho jednoaktovka ''Der Musikfeind ''na vlastní libreto, jež otevřela úspěšnou řadu jeho operet (v prosinci 1866 hrána též v Praze). Jako kapelník začínal '''G. '''u svého otce v Gdaňsku 1846, prošel od 1847/48 divadly v Tallinnu [Reval], Rize, Kolíně n. R., Düsseldorfu, Cáchách, Mainzu a Schwerinu, odkud ho nově nastupující ředitel R. Wirsing angažoval pro pražské StD jako nástupce prvního kapelníka W. Jahna. '''G. '''dirigoval první představení 31. 3. 1864 (Kreutzer: ''Das Nachtlager von Granada''), od sezony 1864/65 zcela převzal funkci. Vztah mezi ním, orchestrem a vedením divadla se však nevyvíjel dobře. Za sílící opozice ho Wirsing v květnu 1868 odvolal, ač smlouva ještě neskončila. Od 4. 5. 1868 alternoval '''G. '''ve StD se svým původním zástupcem L. Slanským a s nově jmenovaným kapelníkem, původně houslistou E. Rappoldim, a v červnu 1868 odešel. V posledních měsících se v jeho prospěch angažoval skladatel F. Flotow, ředitel divadla ve Schwerinu, který byl s Wirsingem v přátelských i obchodních vztazích a zprostředkoval dohodu, podle níž Wirsing zaplatil '''G. '''značné odstupné. '''G. '''přispěl k rozvoji orchestrálních koncertů v Praze; 1867 uspořádal dva večery divadelního orchestru na Žofíně (8. 3. a 4. 11. s pianistou Antonem Rubinštejnem jako sólistou).
</div>
Do StD přišel '''G. '''krátce po rozdělení české a německé scény, po otevření PD v listopadu 1862, kdy postupně vznikaly dva samostatné soubory a dva okruhy publika. Nebyl vůbec obeznámen s komplikovanou pražskou situací a patrně nezvládal extenzivní provoz StD s velkým množstvím hostů, jímž se Wirsing pokoušel své německé obecenstvo udržet. Navzdory ráznému vystupování nedokázal prosadit své dirigentské představy.

Ve StD uvedl '''G. '''poprvé své divadelní práce a prohluboval zkušenosti libretisty a skladatele: komická jednoaktovka ''Der schwarze Prinz ''na vlastní text podle Kotzebuovy hry ''Don Raundo di Colibrados ''(13. 10. 1866) se po třech reprízách přesunula do Vídně. S Flotowem napsal na společné libreto romantickou operu ''Am Runenstein ''a uvedl ji 13. 4. 1868 ve StD; 22. 6. ji ředitel Wirsing zařadil na program slavnostního představení pro přítomného císaře Františka Josefa I., a tak poskytl '''G. '''příležitost rozloučit se důstojně s pražskou scénou.

Z Prahy odešel '''G. '''do Vídně, kde 1868–78 spolupracoval s Theater an der Wien. Pak žil jako soukromník a věnoval se operetě, kterou dirigoval, komponoval a upravoval. Překládal libreta, zvl. z francouzštiny a angličtiny (Lecocq, Offenbach, Sullivan) a se svými spolupracovníky, zejména s F. Zellem, napsal texty k nejhranějším operetním opusům své doby ('''G. '''zpravidla vyhledal námět a zpracoval lyrické pasáže, spolupracovníci realizovali dramatickou kostru).

Pro divadlo napsal '''G. '''13 celých operních a operetních titulů (tj. hudbu i libreto) a 20 libret pro jiné skladatele. Od 70. let, kdy dosáhl v operetě pronikavých úspěchů, patřil k nejhranějším skladatelům i v českých zemích (zvl. ''Seekadett/Námořní kadet'', prem. Vídeň 1876, ''Nanon, die Wirtin vom goldenen Lam''/''Nanon'', ''Ninon a Maintenon, ''prem. Vídeň 1877, ''Die letzten Mohikanen''/''Poslední Mohykáni'', prem. Vídeň 1879 ad.). Stovky repríz měly operety na jeho libreta i na českých jevištích (Millöcker: ''Žebravý student,'' ''Gasparone ''ad., Suppé: ''Boccacio'', ''Fatinica ''ad., Joh. Strauss: ''Cagliostro'', ''Netopýr'', ''Noc v Benátkách ''ad.). V Praze se často zpívala jeho parodie na italské opery ''Italienischer Salat ''(''Vlašský salát'') v úpravě A. Čecha. Jeho autorský podíl na divadelním životě v českých zemích mnohonásobně přesáhl vcelku epizodní působení kapelnické.
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Dílo</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Neúplný soupis uvádí Grove 1980 a Grove-opera, úplný soupis F. Hadamowsky v MGG 2002, obsáhlý soupis též NDB 1971.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1865, s. 17; 1866, s. 9; 1867, s. 10; 1868, s. 8; Teuber III, s. 633, 634–638, 639, 641; Bauer: Opern und Operetten; Rosenheim, s. 24, 52; Soupis repertoáru ND [operety v ND]; Smaczny PD [operety v PD]; Musikalienbibliothek Zürich [provozovací materiál G. děl z Wirsingova majetku]; Lomnäs–Strauss, rejstřík ve sv. II, s. 336 [programy koncertů]; Šulc: Opereta; PD 1862–83. • Otto; Pazdírek; Kosch; NDB 1971 [lit.]; Piper, sv. Register; MGG 2002 [lit.]; ND po 1883.</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>7. 2. 1823</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Gdaňsk, Polsko [Danzig, Prusko]</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>15. 6. 1895</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Baden u Vídně, Rakousko</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names/></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
<ee:published>'''Vznik:''' 2006{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století,'' ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 163–165{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]{{break}}</ee:author>

<ee:category>[[Category:Hudební divadlo]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>

<references></references>

<noinclude><languages></languages></noinclude>