Zobrazení zdroje stránky Lomnický z Budče, Šimon

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Šimon</ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>LOMNICKÝ Z BUDČE</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
1552
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Lomnice nad Lužnicí
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
asi 1622
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Praha
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>básník, dramatik,</ee:profession>
}}<ee:perex>

</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
Jméno Lomnický, přijaté podle rodiště, užíval též v latinské podobě Lomnicenus, Lomnicius; po otci Janovi zvaném Chodeček se označoval pořečtěným jménem Ptocheus, na sklonku života Janů. – Pocházel z rodiny rožmberského poddaného. Studoval na latinských školách v Třeboni, v Českém Krumlově na náklady Viléma z Rožmberka a v Jindřichově Hradci jako stipendista Adama z Hradce. V Krumlově a Hradci působil jako zpěvák na kůru. Po skončení studií asi 1573 nastoupil místo správce školy a učitele na panství Adama z Hradce v Kardašově Řečici, které zastával sedm let. V té době se oženil s Barborou, dcerou M. Vávry, sedláka a majitele formanského hostince v Ševětíně u Českých Budějovic, a začal se věnovat literární tvorbě. Upoutal pozornost hned prvním vydaným dílem, katolickým kancionálem ''Písně''' '''nové na evanjelia… nedělní přes celý rok ''(1580). Po 1580 byl vrchnostenským písařem v Třeboni a poté správcem rožmberského pivovaru v Lomnici. Po tchánově smrti získal manželčiným dědictvím statek a hostinec v Ševětíně, kde se stal později rychtářem a žil ve značném blahobytu. Zde také vznikla valná část jeho rozsáhlého díla. Díky vlivným příznivcům získal 1584 erb a přídomek z Budče. Prostředníkem při jeho druhém sňatku mu byl Petr Vok z Rožmberka. Po požáru v Ševětíně 1618, při němž '''L'''. přišel o veškerý majetek, se s manželkou uchýlil do Prahy. Ač dosud vystupoval jako katolík, postavil se v protihabsburském povstání na stranu protestantů, mj. složil oslavnou báseň na krále Friedricha Falckého a ve skladbě ''Píseň''' '''o žalostivé zkáze a zplundrování země české ''(1620) vylíčil bělohorskou bitvu. Po porážce povstání marně usiloval o přízeň vítězů a až do své smrti byl v nemilosti.

'''L'''. literární dílo, zaměřené k posílení náboženského života a křesťanské mravnosti, zahrnuje duchovní písně, veršované skladby náboženské a příležitostné, početnou skupinu prozaických výchovných spisů (např. ''Kupidova střela'', 1590, ''Pejcha života'', 1615). 1582 vydal soubor tří skladeb, určených k provádění literátskými bratrstvy o Velikonocích. První z nich, ''Triumf aneb Komedie kratičká o přeslavném Syna božího nad smrtí, peklem a ďáblem vítězství'', pojednává o Kristově sestupu do pekel a jeho vítězství nad ďáblem. Hra začíná věnováním Vilému z Rožmberka (odtud byl převzat její název) a končí notovanou písní ''Chválu vzdávejte'', složenou podle latinského textu ''Laudem dicite''. Druhý text, ''Marie o navštívení hrobu Krista Pána'', '''L'''., jak sám uvedl, pouze „obnovil“, zřejmě podle nějaké starší verze velikonoční hry o třech Mariích. Soubor doplňuje překlad latinské duchovní písně ''Processí česká'', oslavující krásy velikonoční přírody.

Nejvýznamnějším dramatickým textem '''L'''. je ''Komedia aneb Hra kratičká, potěšitelná a nová o radostném vzkříšení Krista Pána…'', zachovaná v neúplném opisu, pořízeném 1707 zřejmě podle tištěného vydání. Žádný výtisk nebyl dosud zjištěn, ale podle Jungmannovy ''Historie literatury české'' se předpokládá, že byla vydána asi 1595 a znovu 1617 (⇒ ''České humanistické drama'' 1986). Hra vychází z evangelia sv. Jana (20, 1–18). Tradiční dějový sled je oživen scénkou kříšení apoštola Petra pivem poté, co z pocitu viny, že Ježíše zradil, omdlí. Na jeviště je přineseno pivo z různých pivovarů, Petr nejvíce chválí pivo z Lomnice. Přímou lokalizaci biblického děje do konkrétního českého prostředí uplatnil '''L'''. i v závěrečné scéně, v níž Kristus posílá Maří Magdalénu se zprávou o vzkříšení do několika výslovně zmíněných jihočeských měst (Vodňany, Prachatice, Třeboň ad.) a do Prahy. '''L'''. pravděpodobně znal středověkou tradici velikonočních her, avšak jeho pojetí se od ní výrazně liší českou lokalizací a užitím profánních motivů typických pro 16. stol. (láska k pozemskému životu, pochopení pro lidské slabosti, humor, patriotismus). Tyto postupy se posléze hojně uplatnily a rozvinuly v lidové barokní dramatice.
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Edice</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>''České humanistické drama'', ed. M. Kopecký, Praha 1986, s. 171–197 (''Komedia aneb Hra kratičká''), (344n., 356n.).</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>NMk, sign. 27 F 1: ''Triumf aneb Komedie kratičká…'', ''Marie o navštívení hrobu Krista Pána'', ''Processí česká'', 1582 (torzo tisku bez titulního listu); NK, sign. XVII H 25: ''Komedia aneb Hra kratičká…'', opis [titul i vročení tisku 1617 se uvádí dle K. I. Thám: ''Catalogus librorum Boh. in Bibl. Caes. Reg. Pragensi existentium A. D. 1783'']. • F. M. Pelzel: ''Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler, nebst kurzen Nachrichten von ihren Leben und Werken'' I, Prag 1773, s. 58–60; J. Jireček: ''Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku ''I, Praha 1875, s. 460–465; J. Svátek: Š. L. z B., jeho věk a literární působení, ČČM 34, 1860, s. 336–363; J. Riss: Š. L. z B., 37, 1863, s. 58–76; I. J. Hanuš: Zpěvohry Š. L. sepsané, 38, 1864, s. 36–48; J. Truhlář: O staročeských dramatech velikonočních, 65, 1891, s. 3–43; V. Bitnar: ''Postavy a problémy českého baroku literárního'', Praha 1939, s. 101–105; E. Pražák: ''Š. L. a otázka jeho zjevu'', dis., FF UK Praha 1950; M. Frolíková: Š. L. z B., ''Jihočeský sborník historický'' (České Budějovice) 32, 1963, s. 97–109; M. Frolíková–J. Mikuškovičová: ''Š. L. z B.'', České Budějovice 1974; J. Brabcová: Několik poznámek k dramatické tvorbě Š. L. z B., SPFFBU 1982, H 17, s. 61–72; viz Edice. • DČD I, Knihopis, LČL, OSN, Rukověť 1966</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>1552</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Lomnice nad Lužnicí</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>asi 1622</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Lomnicenus</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Lomnicius</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Ptocheus</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Janů</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>
</ee:names></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
</cshow>
<cshow logged="0">
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
</cshow>
<cshow logged="1">
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 354–355{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Milena Cesnaková]]{{break}}</ee:author>
</cshow>
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>
<cshow logged="1">
<references></references>
</cshow>

<noinclude><languages></languages></noinclude>