Zobrazení zdroje stránky Schaffgotsch, Philipp Gotthard

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Philipp Gotthard </ee:firstname> 
| příjmení=<ee:lastname>SCHAFFGOTSCH</ee:lastname>
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
3. 7. 1716
</ee:mvchronology>
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Warmbrunn (Cieplice Śląskie-Zdrój, Polsko)
</ee:mvchronology>
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
5. 1. 1795
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Jánský Vrch u Javorníka
</ee:mvchronology>
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>mecenáš, </ee:profession>
}}<ee:perex>

</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
Česky psán také Filip Gothard Šaffgoč. – Syn Johanna Antona Sch., svídnicko-javorského zemského hejtmana a české hraběnky Anny Marie Terezie Novohradské z Kolovrat. Už jako dítě se v zámeckém divadle ve Warmbrunnu v Dolním Slezsku setkal s divadelními produkcemi. Jeho otec byl jedním ze šlechticů, kteří podporovali také první italskou operní stagionu → A. M. Peruzziho ve Vratislavi 1724. '''Sch'''. studoval v Římě na Collegiu Romanu, 1738 byl vysvěcen na kněze a stal se kanovníkem olomouckým, vratislavským a halberstadtským. Za slezských válek o dědictví rakouské (1740–45), kdy většinu území Slezska opanovalo Prusko, podporoval nároky Friedricha II. a stal se jeho oblíbencem. 1744 byl Friedrichem II. povýšen do knížecího stavu a s jeho podporou 1748 ustanoven biskupem vratislavským. V další prusko-rakouské válce (1756–63) se však postavil na stranu Rakušanů, a po jejím ukončení byl donucen opustit rezidenci na pruském území. Usadil se na letním sídle vratislavských biskupů v zámku na Jánském Vrchu v tehdejším rakouském Slezsku, kam 1767 umístil i správu českého dílu niského knížectví. Za války mezi Pruskem a Rakouskem 1778/79 uprchl do Brna, zámek dočasně obsadilo pruské vojsko. 1785 byla na jeho statky uvalena nucená státní správa.

'''Sch'''. proslul náklonností k hudbě, kterou mu přiblížila matka, schopná zpěvačka. Už ve Vratislavi vydržoval kapelu. Pro vybudování hudebního a divadelního života ve svém novém sídle na Jánském Vrchu využíval rozsáhlých společenských i zednářských kontaktů s Vídní, Prahou, Brnem a dalšími kulturními centry. Do slezské oblasti se jeho zásluhou dostávaly podněty aktuálních stylových proudů. Do svých služeb získal kvalitní hudebníky, jejichž skladatelská a interpretační produkce etablovala Jánský Vrch jako středisko místní hudebnědramatické tvorby. Po svém příchodu navázal kontakt s piaristickou kolejí v Bílé Vodě, známou pořádáním divadelních produkcí s velkým podílem hudby, na něž se sjíždělo publikum z širého okolí. Udržoval styky se šlechtou na okolních zámcích (např. Slezské Rudoltice → Alberta Josepha Hoditze, Velké Hoštice Ignatze Dominika Chorinského z Ledské), navštěvoval také hudební produkce v opavských palácích. Tam se 1769 setkal s vídeňským rodákem → C. Dittersem, tehdy už proslulým houslistou a kapelníkem, jehož přijal do svých služeb, nejprve jako vrchního lesmistra. Později mu vymohl šlechtický titul s přídomkem von Dittersdorf a jmenoval ho krajským hejtmanem v Jeseníku. Ditters na Jánském Vrchu v sedmdesátých a osmdesátých letech 18. stol. vedl početnou kapelu, která se stala vzorem pro ostatní kapely ve Slezsku. Na jeho podnět dal '''Sch'''. upravit v někdejší staré pevnostní věži oválnou, akusticky vyhovující místnost (dochována dodnes) a přistavět k ní malý divadelní sál. Pro tuto zámeckou scénu skládal Ditters italské buffy, z nichž některé se později hrály v německé verzi. Činnost místního italského libretisty S. I. Pinta, '''Sch'''. zpovědníka, měla vliv na repertoár a dění také ve Slezských Rudolticích a Velkých Hošticích, o čemž svědčí jeho rozsáhlá italská a francouzská korespondence s tamějšími mecenáši (⇒ ''Boženek ''1971). '''Sch'''. kulturní aktivity na Jánském Vrchu přerušila prusko-rakouská válka 1778–79. Kapelu tehdy rozpustil a posléze zaniklo i zámecké divadlo. Produkce byly přeneseny do místní střelnice v Javorníku, která po stavebních úpravách sloužila od 1783 jako divadlo, spravované místním chudinským fondem. '''Sch'''. podporoval divadelní a hudební život i po uvalení státní správy na své statky (1785) až do konce života, ale vzhledem k finančním nesnázím už jen menšími obnosy.
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>H. H. Borcherdt: Geschichte der italienischen Oper in Breslau, ''Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens'' (Breslau) 44, 1910, s. 22, 25–28, 31–40; D’Elvert 1852, s. 165n.; Teuber I 1883, s. 157n., 170, 187, 371; K. Holl: ''C. von Dittersdorfs Opern für das wiederhergestellte Johannisberger Theater'', Heidelberg 1913; G. Haas: Westschlesiens fürstliche Liebhaberbühnen in der galanten Zeit, ''Die Heimat ''(Troppau) 23, 1924, s. 69n.; K. Kastner: ''Breslauer Bischöfe'', Breslau 1929, s. 60n.; M. Dubinsky: Das Theater des Fürstbischofs Ph. G. v. Sch. auf Schloß Johannisberg, ''Der Oberschlesier'' (Breslau) 12, 1930, s. 702–710; C. Dittters von Dittersdorf: ''Vzpomínky hudebníka XVIII. století'', přel. V. Bělohlavý, Praha 1959, s. 134–205; R. Zuber: Hudba v piaristické koleji v Bílé Vodě, ''Slezský sborník'' (Opava) 60, 1962, s. 351–367 + ''Karel Ditters z Dittersdorfu'', Šumperk 1970, s. 3–8 + Nástin hudebního vývoje Jesenicka, ''Opus musicum'' (Brno) 3, 1971, s. 174–178; K. Boženek: Hudebně dramatická centra ve Slezsku v 18. století, ''Časopis Slezského muzea'' (Opava) 20, 1971, č. 2, s. 131–144; E. Gatz: ''Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648 bis 1803'', Berlin 1990; J. Pömerl: Zámecká divadla v Čechách a na Moravě, DR 3, 1992, č. 4, s. 8. • OSN, SČHK (Javorník)</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>3. 7. 1716</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Warmbrunn (Cieplice Śląskie-Zdrój, Polsko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>5. 1. 1795</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Jánský Vrch u Javorníka</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names>
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Šaffgoč</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Filip Gothard </ee:names_firstname>
</ee:names></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
</cshow>
<cshow logged="0">
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
</cshow>
<cshow logged="1">
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jan Trojan]], [[Vladimír Hajšman]]{{break}}</ee:author>
</cshow>
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>
<cshow logged="1">
<references></references>
</cshow>

<noinclude><languages></languages></noinclude>