Zobrazení zdroje stránky Červená, Anna

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
<span id="PageFillProgress">4</span>
</ee:progress>
{{Infobox Osoba
| jméno = <ee:firstname>Anna</ee:firstname> 
| příjmení = <ee:lastname>Červená</ee:lastname>
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
9. 11. 1879
</ee:mvchronology>
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
Praha (CZ)
</ee:mvchronology>
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
7. 2. 1952
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Praha (CZ)
</ee:mvchronology>
| foto = <ee:titleimage>cervena.jpg</ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>herečka,</ee:profession>
}}<ee:perex>
Připravovala se na dráhu koloraturní sopranistky, nezískala však angažmá. To jí nabídl až 1900 G. Schmoranz, a sice do činohry Národního divadla, kde pak zůstala celých 25 let. Uplatňovala se i v operetě, pohybové předpoklady využila v baletních pantomimách. V konkurenci silné skupiny mladých hereček (L. Dostalová, I. Grégrová, A. Suchánková, později A. Sedláčková) se však v Národním divadle zřetelněji neprosadila. Od soudobého trendu niterně psychologického herectví se vzdalovala břitkou charakteristikou a tendencí k překreslování, dosahujícímu až karikaturních prvků.
</ee:perex>
<cshow logged="1">
<ee:content>
Narodila se jako nemanželská dcera Anastazie Švehlové a Karla Č., který byl při sňatku 1881 zapsán do matriky jako „jednatel u českého divadla v Praze“. Podle konskripčních lístků byl postupně dozorčím u potravní daně, tramvajovým průvodčím a vrátným v branickém pivovaru. Díky otcovu spojení s pražským divadlem účinkovala už od 1885 v dětských rolích v Národním divadle (mj. v Ibsenově ''Oernulfově výpravě ''a v Kolárově ''Mageloně'' – jako „malá Červená“) i v pražském německém divadle („die kleine Böhme“). Připravovala se na dráhu koloraturní sopranistky u pěvkyně M. Sittové-Petzoldové, herecky se školila u O. Sklenářové-Malé a T. Seifertové. V březnu 1899 pohostinsky zpívala u V. Budila v plzeňském divadle Aninku ve Weberově ''Čarostřelci''. Vystoupení mělo příznivou odezvu, kritika v ní spatřovala budoucí posilu Budilova operního souboru, přijata však nebyla (literatura chybně udává plzeňské angažmá v sezoně 1898/99). [[File:Cervenastrak.jpg|left|300px|Dorotka (J. K. Tyl: Strakonický dudák, Národní divadlo, 1902), foto: K. Koller. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6E-609]]Pro činohru ji objevil nový ředitel Národního divadla G. Schmoranz, který jí 1900 nabídl angažmá. 16. 9. 1902 se provdala za divadelního publicistu, ředitele a dramatika A. B. Dostala (bratra herečky L. Dostalové a herce a režiséra K. Dostala), manželství po několika letech ztroskotalo a bylo rozvedeno. Národní divadlo opustila v září 1925 a zároveň divadelní působení ve 46 letech definitivně ukončila.

Od počátku profesionální herecké kariéry byly zřejmé její předpoklady k úspěšnému působení na divadle: půvabný graciézní zjev, příjemný hlas, hudební cit, smysl pro rytmus i nenucené vystupování. Záhy překonala začátečnické nedostatky a prokazovala schopnost osobitého pojetí rolí (např. Corina, Hervé: ''Mamzelle Nitouche''). V prvních letech se její doménou staly postavy roztěkaných pubertálních děvčátek, dovádivých dívek a tzv. něžných milovnic. Hojně se uplatňovala zejména v domácím repertoáru (Verunka, Stroupežnický: ''Naši furianti''; Terezka, Tyl: ''Tvrdohlavá žena''; Boženka, Štolba: ''Vodní družstvo''; Hanička, Jirásek: ''Lucerna''; Nanynka, Šamberk: ''Palackého třída čís. 27''). Hrála též chlapecké postavy (Jiřík, Stroupežnický: ''V panském čeledníku''; Prokop, Tyl: ''Paličova dcera'' aj.), díky pěveckým schopnostem úlohy v operetě, která byla počátkem 20. stol. ještě součástí repertoáru Národního divadla (Ida, Strauss: ''Netopýr''; Max, Offenbach: ''Píseň Fortuniova''), pohybové předpoklady využila v baletních pantomimách (Lucienne, Costa: ''O lehkovážném Pierotovi''). Dokázala odstíněně diferencovat jednotlivé figury a usilovala o jejich originální ztvárnění, spojujíc půvab s pošetilostí, grácii s rozmařilostí, mladickou emfázi s bezprostředností. Jako spolehlivá představitelka dívčích postav byla i v dalších letech využívána pro tyto role, k nimž postupně přibývaly postavy senzitivních žen, rafinovaných rozkošnic, uhlazených dam i rázných lidových typů (Máša v Tolstého ''Živé mrtvole'', Lída v Kvapilově ''Sirotku''). Vedle silné skupiny mladých hereček (L. Dostalová, I. Grégrová, A. Suchánková, později A. Sedláčková) se však v Národním divadle zřetelněji neprosadila a od soudobého trendu niterně psychologického herectví se vzdalovala břitkou charakteristikou a tendencí k překreslování, dosahujícímu až karikaturních prvků. Jejími nejvýznačnějšími kreacemi byla rozmarná, vzdorná Katuška v Shakespearově ''Zkrocení zlé ženy'', kterou vytvořila po boku Vojanova Petruchia, a svěží, koketně svůdná Mirandolina v Goldoniho komedii. Poměrně záhy, ani ne čtyřicetiletá, začala hrát matky, báby a stařeny (Strouhalka, Mrštíkové: ''Maryša''; Bába, Vojnović: ''Smrt matky Jugovičů''). Jednou z jejích posledních úspěšných rolí byla temperamentní bordelmamá madame Kochanovská v Pirandellově hře ''Šest postav hledá autora.''
</ee:content>
<ee:bibliography>
== <ee:bibliography_label>Role</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>'''Budilova společnost''' 

Aninka (C. M. Weber: ''Čarostřelec'') j. h. – Plzeň 1899.

'''Národní divadlo''' 

Renáta (A. Valabrègue, M. Hennequin: ''Ustupte ženám!'') j. h., Jiřík (L. Stroupežnický: ''V panském čeledníku''), Cherubín (P.-A. C. de Beaumarchais: ''Figarova svatba''), Ismena (Sofokles: ''Antigona''), Josefina (F. X. Svoboda: ''Čekanky'') – 1900; Katynka (F. F. Šamberk: ''Blázinec v prvním poschodí''), Matylda (A. Dumas ml.: ''Vyzvání k tanci''), Corina (F. Hervé: ''Mamzelle Nitouche''), Hermie (W. Shakespeare: ''Sen noci svatojanské''), Max (J. Offenbach: ''Píseň Fortuniova'') – 1901; Ida (J. Strauss: ''Netopýr''), Brianda z Luny (J. Zeyer: ''Soud lásky''), Julie (F. F. Šamberk: ''Jedenácté přikázání''), Marie Antonovna (N. V. Gogol: ''Revisor''), Lucetta (W. Shakespeare: ''Dvé šlechticů veronských''), Dorotka (J. K. Tyl: ''Strakonický dudák''), Verunka (L. Stroupežnický: ''Naši furianti'') – 1902; Vojtěška (K. J. Erben: ''Sládci''), Poluša (G. Preissová: ''Gazdina roba''), Dejanira (C. Goldoni: ''Mirandolina'') – 1903; Boženka (J. Štolba: ''Vodní družstvo''), Elisa (Molière: ''Lakomec''), Rafael + Hippia + Helena (I. Madách: ''Tragedie člověka''), Lucienne (P. M. Costa: ''O lehkovážném Pierotovi''), Imma (A. Jirásek: ''Gero''), Terezka (J. K. Tyl: ''Tvrdohlavá žena''), Lidka (B. Viková-Kunětická: ''Cop'') – 1904; Nanynka (F. F. Šamberk: ''Palackého třída čís. 27''), Mercedes (J. Zeyer: ''Doňa Sanča''), Eufrozina (J. K. Tyl: ''Jiříkovo vidění)'', Hanička (A. Jirásek: ''Lucerna'') – 1905; Blažena (R. Bracco: ''Zelené ovoce''), Zerbinetta (Molière: ''Šibalství Skapinova''), Lída + Jiná víla podobná Lídě (J. Kvapil: ''Sirotek''), Prokop (J. K. Tyl: ''Paličova dcera''), Janik (J. Richepin: ''Flibustýř'') – 1906; Mirandolina (C. Goldoni: ''Mirandolina''), Nuri (A. Guimerà: ''V nížině''), Hraběnka Basildonová (O. Wilde: ''Ideální manžel'') – 1907; Lenorka (K. Horký: ''Vodopád Giessbach''), Karla (A. Jirásek: ''Samota''), Růžena (V. Štech: ''Třetí zvonění''), Bianca (W. Shakespeare: ''Othello'') – 1908; Klára (G. J. Wied: ''Její Milost stará paní''), Kitty (W. S. Maugham: ''Královská Výsost''), Julie (P. Gavault: ''Čokoládová princezna''), Hesia (G. Zapolska: ''Morálka paní Dulské''), Cigánka (J. Mahen: ''Janošík''), Alena (J. Vrchlický: ''Noc na Karlštejně'') – 1910; Maša (L. N. Tolstoj: ''Živá mrtvola'') – 1911; Bába (I. Vojnović: ''Smrt matky Jugovičů'') – 1912; Márinka (K. Mašek: ''Ženy, které potkáváme''), Zulika (J. K. Tyl: ''Strakonický dudák''), Kateřina (W. Shakespeare: ''Zkrocení zlé ženy'') – 1913; Strouhalka (A. a V. Mrštíkové: ''Maryša'') – 1914; Audrey (W. Shakespeare: ''Jak se vám líbí''), Diego (J. Hilbert: ''Kolumbus''), Kyralová (F. A. Šubert: ''Jan Výrava'') – 1915; Terezka (L. Stroupežnický: ''Naši furianti''), Tetka Evina (G. Preissová: ''Gazdina roba''), Rosa (V. Dyk: ''Revoluční trilogie'') – 1917; Baba (J. Mahen: ''Mrtvé moře''), Růža (G. Preissová: ''Dvě ukolébavky'') – 1918; Sestra Brigita (J. Bartoš: ''Primo vere'') – 1919; Cikánka (K. Čapek: ''Loupežník'') – 1920; Sulla (K. Čapek: ''R. U. R.''), Naivka (H.-R. Lenormand: ''Tournée'') – 1921; Lady Orreyedová (A. W. Pinero: ''Druhá paní'') – 1922; Mme Kochanovská (L. Pirandello: ''Šest postav hledá autora'') – 1923; Klára (E. Labiche: ''Slaměný klobouk'') – 1924.</ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Prameny</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>AMP: Soupis pražských domovských příslušníků [Červený Karel, 1858]; VO O12, matrika oddaných fary u sv. Vojtěcha 1875–1885 [2. 5. 1881 sňatek rodičů]. 

NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 94, č. 476 [Dostal Adolf]. </ee:bibliography_content>
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>nesign., ''Plzeňské listy'' 4. 3. 1899 [Aninka, Čarostřelec]; V. H., ''Národní listy'' 11. 8. 1900 [Renáta, Ustupte ženám!]; š. [J. Kuffner], ''Národní listy'' 4. 6. 1901 [Matylda, Vyzvání k tanci]; q. [J. Borecký], ''Národní listy ''1. 9. 1901 [Corina, Mamzelle Nitouche]; H.: Manželství spisovatelů a umělců, ''Český svět'' 2, 1905/06, č. 12, s. 9; H.: A. Č. Dostalová, ''Divadlo'' 7, 1908/09, s. 14; K. Kamínek, ''Divadlo ''12, 1913/14, s. 8 [Kateřina, Zkrocení zlé ženy]; J. Krecar: ''Sňaté masky'', Praha 1917, s. 86–87; F. Šorm: ''Umělecký profil hereček ND'', Praha 1924, s. 14; K. Engelmüller: Památce A. Č., ''Divadlo a hudba'' 28, 1941/42, s. 57–58.<br/>NDp, ODS

[[File:Cervenatreti.jpg|x400px|Anna Červená na civilní fotografii, 1903, foto J. Fiedler. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-14/2011, sign. 14 F 58]]  [[File:Cervenadve.jpg|x400px|Anna Červená na civilní fotografii, b. d., fotograf neveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-3/2011, sign. 3 F 555]]    [[File:Cervenacyr.jpg|x400px|Lísa (E. Rostand: Cyrano, Národní divadlo, 1904), fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-3/2011, sign. 3 F 557]]  [[File:Cervenajan.jpg|x400px|Cigánka (J. Mahen: Janošík, Národní divadlo, 1910), fotograf neuveden. Sbírka Národního muzea, Divadelní oddělení, H6p-3/2011, sign. 3 F 556]]</ee:bibliography_content>
</ee:bibliography>
<div class="chronology"><ee:chronology>
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>9. 11. 1879</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>7. 2. 1952</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
</ee:chronology></div>
<div class="names"><ee:names/></div>
{{#dpl: 
  | linksto={{FULLPAGENAME}} 
  | ignorecase=true
  | mode=category
  | ordermethod=titlewithoutnamespace
  | resultsheader=\n== Vazby ==\n
  | resultsfooter=\n\n
  | noresultsheader=\n
}}
</cshow>
<cshow logged="0">
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
</cshow>
<cshow logged="1">
<ee:published>'''Vznik:''' 2015</ee:published><br/>
<ee:source></ee:source><br/>
<ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]</ee:author>
</cshow>
<ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]]
[[Category:Divadelní osobnosti]]</ee:category>

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
<ee:documentation>

</ee:documentation>
</cshow>
<cshow logged="1">
<references></references>
</cshow>

<noinclude><languages></languages></noinclude>