Untermüllerová, Věra

Věra Untermüllerová

* 23. 4. 1931 Praha

† 26. 12. 1967 Beroun

tanečnice, choreografka, pedagožka

Žačka V. Slavjanské. Absolvovala TKP 1950, TK DAMU 1955 (choreografie). Angažmá: tanečnice AUS VN 1950–52, externí pedagožka TKP 1952–55, choreografka České Budějovice 1956–57, choreografka v nuselském Divadle na Fidlovačce 1957–59, šéfka baletu a choreografka Liberec 1959–61, šéfka baletu a choreografka Plzeň 1961–67. Od 1948 vedla řadu amatérských lidových souborů a hostovala v divadlech (činoherní a operní choreografie, zejm. v Divadle na Vinohradech), spolupracovala na choreografiích I. a II. celostátní spartakiády (čestné uznání za skladbu Píseň rodné zemi V. Dobiáše). Přemýšlivá choreografka s velkou pohybovou invencí. Směřovala k soudobému repertoáru, na němž formovala svůj osobitý pohybový slovník. Dokázala se vyrovnat i s klasickými díly; hledání nových postupů a tvarů se u ní spojovalo s choreografickým i režijním řemeslem; měla cit pro míru a vyhýbala se povrchním efektům. Z její baletní tvorby např. debut Smetanovými Polkami (Disk 1954); v Českých Budějovicích: Mirandolina (1956); v Liberci: Šípková Růženka/Spící krasavice (1959), Sluha dvou pánů (1960), Gajané (1961), Zkrocení zlé ženy O. Flosmana (pp. s vlastním libretem 1961); v Plzni: Vítr ve vlasech (1962), Učeň čaroděj, Láska a smrt a Hirošima (1963), Romeo a Julie (1964), I. symfonie D. Šostakoviče, Pták Ohnivák a Maličkosti (1966), Istar (1967); z klasických titulů např. Šípková Růženka (Liberec 1959 a Plzeň 1963), Labutí jezero (1967); její poslední prací byly v Plzni Slovanské tance (1967). Celkem nastudovala 30 baletů, z toho 6 původních novinek.

Literatura

Krakešová, E.: Ve službách Terpsichory, Praha, Thalia 1997 • Vašut, V.: Věra Untermüllerová, Taneční listy 1975, č. 10/příloha

Životní události

• 23. 4. 1931: narození, Praha
  
• 26. 12. 1967: úmrtí, Beroun
  

Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 343