Martinova společnost
nahoru...
Pro vytvoření společnosti se J. O. Martin, zámožný humpolecký měšťan a nadšený divadelní ochotník, spojil s hercem a režisérem K. Šottem, který vlastnil divadelní koncesi. Okruh působení nového divadelního podniku zahrnoval oblast středních a východních Čech. Když 1921 Východočeská společnost omezila činnost na Pardubice, Hradec Králové a Mladou Boleslav, ředitel Martin sjednal s představiteli ostatních východočeských měst oboustranně výhodnou smlouvu; tím se jeho společnost změnila ve Stálé divadlo sdružených měst českého severovýchodu.
Staronový soubor se představil 1. 11. 1921 ve Dvoře Králové n. L., dále působil ve městech Chrudim, Nymburk, Čáslav a Litomyšl. Vyjížděl ale také do jižních a západních Čech. Martin usiloval o vysokou úroveň repertoáru. Vedle stěžejních děl klasických (Shakespearův Hamlet) a domácích i světových romantických her (Rostand: Cyrano z Bergeraku, Vrchlický: Noc na Karlštejně, Zeyer: Radúz a Mahulena) často uváděl francouzské konverzační veselohry (Brieux: Červený talár; Gavault: Čokoládová princezna), německá dramata (Schönherr: Tragédie dětských duší; Ernst: Flachsmann vychovatel), ruské hry (Andrejev: Ten, který dostává políčky; Arcybašev: Žárlivost) i komedie G. B. Shawa (Pekelník). Ze současné české dramatiky zařadil Mahenovy hry Nebe, peklo, ráj a Janošík, Scheinpflugův Mrak aj. Ředitel režíroval a byl i významným hercem společnosti, v níž přední místo zaujímala jeho partnerka, charakterní herečka J. Krejsová. MS měla tradičně kvalitní pánskou část souboru (J. Bittl, E. Bolek, V. Boček, B. Machník, J. Průcha, Č. Šlégl a Z. Grünwald-Valden). V prvých letech existence (1917–24) se řadila z hlediska repertoáru i interpretace k umělecky náročnějším českým divadelním podnikům.
1924 ředitel podlehl pokušení uplatnit se v Praze, kde si pronajal divadélko Adria na Václavském nám. Po neúspěchu s Molnárovým Ďáblem tu uváděl komerční bulvární hry (např. Fesl-Ferner: Ospalý Theodor), přesto však roční působení v Adrii skončilo velkou ztrátou (pro splacení dluhů musel Martin prodat cihelnu). Společnost se opět uchýlila na venkov, kde hrála už jen jednu sezonu. Z důvodů ekonomických J. O. Martin na jaře 1926 podnik rozpustil.
Literatura
Nesign.: Divadlo, Východ 4, 1921, č. 49, s. 5; J. Burda: Aby se nezapomnělo…, 1958, s. 536, L. Páleníček: Jaroslav Průcha, 1961, s. 35.
Významné události
- 1917: vznik (založení)
- 1926: zrušení (ukončení činnosti)
Vznik: 2000
Zdroj: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, ed. E. Šormová, Praha: Divadelní ústav 2000, s. 260—261
Autor: Jan Pömerl
