Remar, Stanislav
nahoru...
Vl. jménem Stanislav Švadlena. Žák M. Klimešové-Máchové, později I. V. Psoty a rakouské choreografky D. Lucy. Angažmá: Švandovo divadlo na Smíchově 1936/37, sólista Divadla U Nováků 1937/38, sólista Brno 1939–41, kde tančil např. Prince v Labutím jezeře (1941); Städtische Bühnen Brno 1941–44, zároveň vytvořil se skupinou českých tanečníků zájezdový soubor Brněnský balet; sólista a choreograf Brno 1945/46 (Raymonda, 1946), sólista, pedagog a choreograf SND Bratislava 1946/47, šéf baletu Košice 1947/48, šéf baletu SND Bratislava 1948–55, šéf baletu Košice 1955–69. Jako tanečník, choreograf, libretista a pedagog se významně zasloužil o rozvoj poválečného slovenského baletu. Byl technicky vyspělý tanečník výrazného jevištního projevu. Z rolí např. Jean de Brienne v Raymondě (Brno 1946, SND Bratislava 1950), Romeo v Romeovi a Julii (1949), Filip v Plamenech Paříže (1952), Princ v Labutím jezeře (1953). Jako choreograf nastudoval na vlastní libreta první slovenské balety T. Andrašovana Orfeus a Eurydika (SND Bratislava 1949, v Košicích 1958 pod názvem Věčný Orfeus, SND Bratislava 1988) a Píseň míru (SND Bratislava 1950), dále pp. Radúze a Mahuleny J. Grešáka (Košice 1956), pp. Karpatské rapsódie R. Spišiaka (Košice 1958), pp. Zlaté hvězdy (Košice 1966) a českou novinku Mořská panna Z. Mrkose (Košice 1947, SND Bratislava 1948). Celkem S. Remar nastudoval na 70 baletních inscenací, z toho 35 celovečerních, v širokém dramaturgickém rozptylu od klasických titulů až po soudobá díla. Vývoj slovenského baletu podpořil i jako pedagog na TK Bratislava a VŠMU. Jako choreograf spolupracoval na přelomu 60. a 70. let s divadly v Teplicích, Frankfurtu n. Odrou a Košicích.
Literatura
V. V.: Remar Stanislav in Postavy brněnského jeviště I., Státní divadlo v Brně 1984 • Vašut, V.: Stanislav Remar, Taneční listy 1974, č. 9 a 10/příloha
Životní události
- 7. 10. 1914: narození, Písek
- 19. 7. 2006: úmrtí, Košice (Slovensko)
Další jména
Švadlena Stanislav
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 278
