Lukáš, Zdeněk
nahoru...
Studoval na učitelském ústavu v Praze 1942–46, harmonii a kontrapunkt studoval 1943–46 u A. Modra, 1955 byl žákem skladby J. Řídkého. Na jeho kompoziční vývoj měly zásadní vliv konzultace s M. Kabeláčem v letech 1961–70. 1953–64 redaktor Čs. rozhlasu v Plzni. V Plzni založil a vedl 1954–74 sbor Česká píseň. Učil na pražské konzervatoři, byl sbormistrem ČSSPT. Ve své tvorbě používal novodobé kompoziční techniky, zajímal se o elektroakustickou hudbu, trvalou inspirací se mu stalo okouzlení folklorem. Většina jeho skladeb vychází z modálního základu, často je metrorytmicky proměnlivá, uplatňuje velký smysl pro instrumentální barvitost. Rozsáhlá kompoziční činnost obsahuje prosté stylizace autentického folkloru, úpravy lidových tanců, např. Milostné tance z Čech, vokální tvorba zahrnuje dětské sbory i závažné kantáty, významné místo na českém repertoáru zaujímají symfonie, sólové koncerty, komorní skladby. Složil opery: Ať žije mrtvý, rozhlasovou (televizní) Domácí karneval, Planeta s tiše fialovou září aneb Hvězdářská opera pro dva herce, Falkenštejn, Veta za vetu, Osud. Jeho hudbu tanečně ztvárnil F. Pokorný ve Hře na lásku (Liberec 1971) a v Romeovi a Julii na baletním sále (AUS VN 1992).
Životní události
- 21. 8. 1928: narození, Praha
- 13. 7. 2007: úmrtí, Praha
Vznik: 2001
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 181
