Grondona, Emma

Emma Grondona

* ?

† ?

tanečnice, baletní mistryně

Do Prahy přišla ze Záhřebu a jako tanečnice se poprvé uplatnila v české skupině někdejšího pražského a brněnského německého režiséra Adolfa Baumanna, která uváděla od 1. 7. 1893 asi měsíc v Berlíně v divadle Unter den Linden sérii německých představení Smetanovy Pro­dané nevěsty (ch. a tanečník A. Berger). 1. 9. 1898 hostovala G. pro angažmá v pražském ně­meckém divadle (Bayer: Die Puppenfee), kde do 1904 působila jako sólistka a baletní mistry­ně. Její další kariéra není známa.

Vystupovala především v tanečních vlož­kách v operách; samostatných baletů mělo di­vadlo v repertoáru málo. Ztělesňovala němé operní role (1899 Fenella, Auber: Die Stumme von Portici, 1900 Helena, Meyerbeer: Robert der Teufel) a tančila sólové výstupy, pas de deux nebo pas de trois: ve Weingartnerově opeře Ge­nesius provedla pantomimu na biblické téma (1899), spolupůsobila v pohybovém seskupení v Gluckově opeře Paris und Helena (1901), účinkovala v tanci kněžek a ve Velkém bakcha­nále v choreografii A. Bergera v Saint-Saënso­vě opeře Samson und Dalila (1903) a ztělesni­la sultánovu bajadéru v příběhu z křižácké války (P. de la Nux: Zaire, 1903). Zvláštní in­terpretační problém řešila jako tanečnice v ce­lovečerní poemě Gemma, která kombinovala mluvené slovo, hudbu a tanec v příběhu o mi­lostném vztahu nemanželské dcery hraběte s jeho legitimním synem. Projevila choreogra­fickou vynalézavost v zobrazování různých prostředí v módních jednoaktových pantomi­mách z civilního života (např. domácnost po odjezdu a nečekaném návratu tchýně, Reisesai­son, 1903). V „mimovaném dramatu“ Die Hand vedla pohyb mluvících činoherců v kri­minální historce, v níž se v bytě tanečnice setká lupič a její milenec.

Ač pražská kritika pojímala balet spíše jako nutnou daň divadelní zábavě a nevěnovala mu mnoho místa, upoutala G. pozornost svým něž­ným zjevem, dokonalou pohybovou technikou a výrazovou vyspělostí.

Role (v baletech)

1899: Ein Tag in Prag (bal. fan­tazie, 1 jedn., h: Lincke, ch: Poggiolesi); Vor der Vorstellung (bal. scéna, 1 jedn., h: Bayer, ch: Poggio­lesi); Vergissmeinnicht (tan. pohádka, 1 jedn., h: Goldberger, r: J. Hassreiter, ch: Poggiolesi, G. tanči­la Fialku Maju); 1901: Die Rekruten (balet, h: Schuh, libr. a ch: Poggiolesi); Die Tänzerin auf Rei­sen (bal. pantomima, 1 jedn., h: sestavil Hoguet, ch: Poggiolesi, role tanečnice Marie Gardelle); 1902: Carneval in Venedig (balet, 1 jedn., h: Berté, ch: Boggio); 1903: Gemma (tan. poema, h: Zichy, ch: Smeraldi, G. tančila roli Olympie); 1904: Phanta­sien in Bremer Ratskeller (tan. divertissement, h: A. Steinmann, ch: Strigel).

Choreografie

1900: Die schöne Gärtnerin (tan. divertissement, h: Manas, prem.); 1901: Gör­ner: Dornröschen (vánoční pohádka); 1902: Die Hand (mimodrama, 1 jedn., text: Berényi); Joël: Sonntagskind (vánoční pohádka); 1903: Vergissmeinnicht (tan. pantomima, h: Goldberger); Reisesaison (tan. pantomima, 1 jedn., h: Guttmansthal); 1904: Gundlach: Rosenfest (vánoční pohádka).

Prameny a literatura

Theateralmanach [Prag] auf das Jahr 1899, s. 17; L. Hájek: Paměti Au­gustina Bergra, 1942, foto za s. 176, s. 188, 226; Gremlicová: Taneční umění NDT.

Životní události

•  ?: narození
  
•  ?: úmrtí
  

Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 172–173
Autor: Dorota Gremlicová