Dessauer, Josef
nahoru...
Pocházel z dobře situované rodiny obchodníka s textilem. Při přípravě na obchodnické povolání studoval klavír soukromě u ředitele pražské konzervatoře F. D. Webera a skladbu u V. J. Tomáška, v jehož domácnosti se seznámil s F. Palackým. 1821 podnikl koncertní cestu do Itálie. V pražských salonech, zvl. u rodiny Rittersberkovy, se seznámil s advokátem a skladatelem L. E. Měchurou a fürstenberským sekretářem a literátem C. E. Ebertem. V dubnu 1825, po otcově smrti, převzal obchod a žil střídavě ve Vídni a v Praze. Podporoval české patriotické snahy (1827 byl odběratelem Časopisu Českého muzea). 1831–32 koncertoval v Itálii (kde navázal přátelství s Halévym), ve Francii a v Anglii. 1837 se usadil ve Vídni a věnoval se převážně hudbě. Jeho písně a komorní hudba byly rozšířeny zvl. v amatérských kruzích a vydávány renomovanými nakladateli (Doblinger, Novello, Mechetti, Ricordi, Schlesinger). Znal se s Bellinim, 1842 a 1843 cestoval do Paříže, kde se stýkal s Chopinem (který mu věnoval své Polonézy op. 26), Berliozem, Lisztem (který napsal klavírní fantazii na jeho písně), Meyerbeerem, George Sandovou a s Wagnerem. Měl pověst vzdělaného člověka, vlastnil cennou kolekci hudebních autografů a byl známým sběratelem a restaurátorem starého nábytku. K 70. narozeninám dostal řád Františka Josefa I., 1871 se stal čestným členem vídeňské Gesellschaft der Musikfreunde. Ke konci života téměř oslepl a stáhl se do soukromí.
Jeho kompoziční typ charakterizoval 1876 E. Hanslick jako „intenzivní poetický talent“, jehož melodicky bohaté a invenčně původní písně dobře vyjadřují náladu básnického slova. D. upravil písně řady evropských národů a vypěstoval si smysl pro jejich specifiku. Nejen v Čechách, ale i ve vídeňských listech (Hanslick) byl podporován jako představitel „charakteristické národní“ operní alternativy k „hudebně prázdné“, virtuózní italské tvorbě. Jeho opery, které „stojí mezi italskou a německou hudbou“ (Bohemia 1836), si zachovávají kompoziční jednoduchost písní a komorních skladeb, ale přijímají dějové i hudební výrazové rysy romantismu.
První D. operní prací byla Lidwinna na Ebertovo libreto, uvedená poprvé ve StD 1836 [literatura mylně uvádí, že ke korunovaci Ferdinanda I. Dobrotivého českým králem, jež se konala 2. 9. 1836]. Hlavní roli chudé schovanky ze mlýna, která se i za cenu spojení s pekelnými silami chce domoci bohatství, ale je osudově potrestána, zpívala J. Lutzerová (Mlynář–K. Strakatý, jeho syn Milon–F. Demmer, zloduch Hrabě Maldonado, vytvořený podle vzoru Bertrama z Meyerbeerovy opery Robert ďábel–J. Pöck). Premiéra byla hodnocena jako začátek nové epochy, překonávající nadvládu italského zpěvu, konaly se však pouze 3 reprízy, protože „vážná, temná hudba oslovila publikum jen zčásti“ [Teuber]. Opera má mluvené pasáže a 15 uzavřených hudebních čísel (scéna a dueto, dialog a dueto, sbor, árie, melodram, recitativ a árie ad.). V bohaté výpravě se uplatnily četné technické triky a efekty romantického divadla, včetně požáru mlýna, plamenů šlehajících ze skal, roztříštěného kouzelného zrcadla, kouzelné komnaty se záhadnými postavami ad. (scéna de Pian a Mössner, technika G. Weber). Trvalejší úspěch měla D. komická opera Ein Besuch in St. Cyr z prostředí dvora Ludvíka XIV., napsaná 1838 pro dvorní divadlo v Drážďanech podle francouzského vzoru, náročná na pěvecké výkony a nákladnou výpravu (ve StD nastudována 31. 1. 1839, znovu 2. 5. 1849). Vídeňské premiéry oper Paquitta (ukázky na koncertě pražské konzervatoře 13. 4. 1851) a Dominga ze španělského prostředí prošly s malým zájmem.
D. byl typickým představitelem finančně zajištěné a umělecky vzdělané vrstvy z poloviny 19. stol. (podobně Ebert, Měchura, teplický purkmistr a skladatel Wolfram ad.), která se věnovala umělecké tvorbě ze záliby. Jeho řemeslně velmi dobrá díla byla vázána na vkus období biedermeieru a rané romantiky a zmizela z repertoáru s nástupem pozdního romantismu a verismu.
Dílo
Soupis vydaných skladeb: Fr. Pazdírek: Universal-Handbuch der Musikliteratur aller Völker, VII, 1907, s. 225–227.
Práce pro divadlo
Lidwinna, romant. opera, 3 jedn., t: Ebert, 30. 9. 1836 StD, libr. vyd. 1836, not. materiál v ČHM; Ein Besuch in St. Cyr, kom. opera, 3 jedn., t: Bauernfeld, 6. 5. 1838 Drážďany, libr. vyd. ve Vídni 1840, klav. výtah v Drážďanech 1838, samostatně vyd. čísla; Paquitta, romant. zpěvohra, 3 jedn., t: Prechtler, 30. 1. 1851 dvor. divadlo Vídeň, libr. vyd. ve Vídni 1851, partitura z majetku pražského něm. divadla v Musikalienbibliothek Zürich [lit.], fragmenty not v ČMH; Dominga oder Die Schmuggler in den Pyrenäen, kom. opera, 2 jedn., t: Alex. Baumann, 5. 5. 1860 dvor. divadlo Vídeň (2. verze s podtitulem Die Freier von Oléron), libr. vyd. 1857 a 1860 ve Vídni; Oberon, 3 jedn., podle Wielandovy básně, t: snad K. L. Gieseke, komp. asi 1862, prov. nezjištěno.
Prameny a literatura
ČČM 1, 1827, sv. 1, s. 141 [D. jako odběratel]; Bohemia 1836, s. 119, 121, 124 [Lidwinna]; Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur, Theater und Mode, 1836, s. 129–130 [Lidwinna]; P. Hédonin: Mosaiques, Paris 1856; Neue freie Presse 1868, č. 1345 [70 let]; E. Hanslick: Zur Erinnerung an J. D. und A. W. Ambros, Neue freie Presse 19. a 26. 7. 1876; Teuber III, s. 255–256 [Lidwinna], 280 [Ein Besuch in St. Cyr]; Hanslick: Aus meinem Leben; R. Prochazka: Musikalische Streiflichten aus älteren und neuen Tagen, Dresden 1897, s. 63, 65, 72, 80; Bauer: Opern und Operetten; Loewenberg: Annals; J. Markl: F. Palacký a hudba, Miscellanea musicologica 3, 1957, s. 45–47; Eduard Hanslick, Sämtliche Schriften. Historisch-kritische Ausgabe, vyd. D. Strauss, I–III, Wien–Köln–Weimar od 1993; Musikalienbibliothek Zürich; Lomnäs– Strauss, rejstříky ve sv. I, s. 334, 398. • Wurzbach [lit. od 1842]; ČHS [lit.]; Grove 1980, 2001; MGG 2001.
Životní události
- 28. 5. 1798: narození, Praha
- 8. 7. 1876: úmrtí, Mödling u Vídně, Rakousko
Vznik: 2006
Zdroj: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, ed. J. Ludvová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2006, s. 110–112
Autor: Jitka Ludvová
